Pravoslavná sakrální architektura v Česku – Část 2
V první části našeho putování jsme se podívali na tři ikonické lázeňské chrámy, které v 19. století financovali ruští aristokraté.
Dnes se vydáme na Moravu a do Prahy, za pravoslavnými stavbami 20. století, kde se tradiční byzantské dědictví odvážně potkalo s moderní architekturou.
Chrám svatého Gorazda v Olomouci – byzantsko-ruská perla na Moravě
Na Gorazdově náměstí v Olomouci stojí pozoruhodný pravoslavný chrám zasvěcený svatému Gorazdovi, který je od roku 1950 katedrálním chrámem olomoucko-brněnské eparchie. Tato kulturní památka České republiky představuje unikátní spojení byzantsko-ruské architektury s moderními potřebami pravoslavné komunity.
Historie stavby
Pravoslavná obec v Olomouci vznikla roku 1924 pod vedením sv. biskupa Gorazda. Zpočátku věřící využívali kapli Božího těla v jezuitském konviktu, ale již v červnu 1937 byl položen základní kámen nového chrámu. Autorem návrhu se stal pravoslavný duchovní Andrej Kolomacký, který na našem území postavil přes 20 pravoslavných chrámu. Archimandritovi Kolomackému se proto ještě určitě budeme věnovat.
Chrám dokončený v roce 1939 slavnostně vysvětil 29. května téhož roku. Jeho osudy však nebyly jednoduché – během heydrichiády v roce 1942 byl uzavřen a až do konce války sloužil jako skladiště. Po válce byl pod Kolomackého vedením obnoven.
Architektonické skvosty
Exteriér chrámu vyniká typickou byzantsko-ruskou siluetou:
- Šestiboká věž s jehlanovitou střechou zakončená pozlacenou cibulí
- Bohatě členěné fasády s kokošníky symbolizujícími plameny Ducha svatého
- Tři vstupy s charakteristickými půlkruhovými záklenky
Interiér překvapí bohatou výzdobou:
- Monumentální prostor s křížovým půdorysem a osmibokou věží
- Bílý ikonostas se čtyřmi ikonami, z nichž tři pocházejí z původní kaple
- Nástěnné malby zobrazující výjevy z Kristova života a pravoslavné světce
- Unikátní ikonografický program včetně postav českých dějin
Současnost
Po generální opravě v letech 1982–1987 a úpravách po povodních v roce 1997 slouží chrám nejen bohoslužebným účelům. V suterénu se nachází kaple sv. Gorazda II. a společenské prostory. Zvláštní význam má chrám jako místo svatořečení biskupa Gorazda II., který byl 4. září 1987 prohlášen za svatého mučedníka za svůj hrdinský postoj během heydrichiády.
Pravoslavný chrám svatého Václava v Brně – funkcionalistický skvost
Na úpatí Špilberku v Brně stojí unikátní pravoslavný chrám svatého Václava, který představuje zajímavé spojení byzantské tradice s meziválečným funkcionalismem.
Historie stavby
Pravoslavná obec v Brně vznikla v roce 1924 oddělením od Československé církve husitské. První bohoslužby se konaly v prostorách gymnázia v Husově ulici, ale již v roce 1929 zakoupila obec pozemek pod Špilberkem.
Základní kámen byl posvěcen 6. července 1929 sv. biskupem Gorazdem. Stavba podle projektu ruského architekta Petra Levického probíhala v letech 1930–1931 a 25. května 1931 byl chrám vysvěcen. Během heydrichiády v roce 1943 byl chrám uzavřen a obnoven až po válce. V 90. letech přibyla samostatná zvonice a v roce 2003 proběhla rekonstrukce včetně pozlacení kupole.
Architektonické řešení
Levický vytvořil originální syntézu funkcionalistického vzhledu s geometrickými tvary, tradiční byzantský půdorys řeckého kříže a centrální prostor s kupolí na vrcholu
Exteriér charakterizují hladké bílé fasády, minimalistické členění a cibulová báň s pozlacením. V interiéru pak najdeme Ikonostas ve východně orientovaném presbytáři, hudební kruchtu nad vchodem
a centrální prostor s dobrou akustikou pro známý chrámový sbor jenž působí od roku 1924.
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech – chátrající klenot v srdci Prahy
V pravoslavné části Olšanských hřbitovů v Praze-Žižkově stojí unikátní památka – chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Tato stavba z let 1924–1925 představuje autentický kus staroruské architektury v českém prostředí.
Historie plná dramatických zvratů
Myšlenka na stavbu pravoslavného chrámu na Olšanech se zrodila již v roce 1905, kdy duchovní Nikolaj Ryžkov získal od pražské radnice pozemek pro pravoslavné pohřby. Realizace však přišla až po ruské revoluci, kdy do Prahy proudily tisíce běženců před bolševiky. Klíčovou roli sehráli manželé Kramářovi (Karel, tehdejší premiér ČSR, a jeho ruská manželka Naděžda), kteří financovali většinu stavby. Zapojila se i ruská emigrantská komunita, jež se podílela na výstavbě jak finančně, tak fyzickou prací a Jugoslávský král Alexandr I., který daroval peníze na zvony. Chrám byl slavnostně vysvěcen 22. listopadu 1925 a stal se duchovním centrem ruské emigrace.
Projekt architekta Vladimíra Brandta se inspiroval staroruskými chrámy z Pskova a Nižního Novgorodu.
Charakteristické prvky:
- Čtvercový půdorys (8,2 × 8,2 m) s 22 metrů vysokou věží
- Nádherná mozaika Zvěstování Panny Marie nad vchodem
- Bohatě zdobený interiér s ikonostasem a freskami
- Krypta s hroby zakladatelů včetně manželů Kramářových
Současný stav
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, který prošel rozsáhlými rekonstrukcemi v 70. letech a znovu po roce 2000, se v poslední době ocitl v centru právního sporu. V roce 2021 vydala Správa pražských hřbitovů pravoslavné církvi vypověď z krypty pod chrámem, kde jsou pochováni významní představitelé ruské emigrace včetně Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy. Podle oficiálního vyjádření měla být krypta církvi odebrána kvůli potřebě "lepší kontroly užívání prostor". Chrám je tedy zatím zavřený na rekonstrukci.
