Nejohroženější země pro křesťany v roce 2026: násilí a útlak sílí
Foto: Kumé Pather
Více než 388 milionů křesťanů po celém světě žije v zemích, kde je vyznávání křesťanské víry spojeno s vážným nebezpečím, tlakem či otevřeným násilím. Vyplývá to z aktuálního vydání Světového indexu pronásledování (World Watch List 2026), který každoročně zveřejňuje organizace Open Doors. Informuje o tom portál Christianity Today.
Zpráva ukazuje, že situace se v mnoha regionech dále zhoršuje. Nejvýraznější nárůst zaznamenala Sýrie, která se během jediného roku posunula z 18. na 6. místo mezi nejnebezpečnějšími zeměmi pro křesťany. Po pádu režimu Bašára Asada a nástupu islamistických struktur zde zesílilo násilí, vydírání i zastrašování křesťanských komunit. Podle Open Doors bylo v zemi během sledovaného období zabito nejméně 27 křesťanů kvůli jejich víře a pokračuje masivní emigrace – z někdejších až dvou milionů věřících jich dnes zůstává zhruba 300 tisíc.
Trvale kritická zůstává situace v subsaharské Africe. Právě zde dochází k největšímu počtu vražd křesťanů na světě. Nejhorší podmínky panují v Súdánu, Nigérii a Mali, které dosáhly maximálního skóre násilí. Jen v Nigérii bylo zaznamenáno téměř 3 500 zabitých křesťanů, což představuje drtivou většinu všech obětí zaznamenaných v roce 2025. Příčinou je kombinace islamistického teroru, etnických konfliktů a selhávání státní moci.
Pronásledování však nemá pouze podobu fyzického násilí. V Číně, která se nachází na 17. místě žebříčku, zesílil tlak především prostřednictvím státní kontroly, digitálního dohledu a legislativních omezení. Neregistrované církve jsou rozbíjeny, kázání na internetu zakázáno a duchovní čelí obviněním z „narušování pořádku“. Podobné mechanismy státní represe jsou patrné také v Alžírsku či Eritreji.
Zpráva zároveň upozorňuje, že pronásledování se netýká výhradně vztahů mezi náboženstvími. Například v Etiopii čelí protestantské komunity tlaku ze strany většinové pravoslavné církve, historicky spjaté se státní mocí. V některých regionech dochází k ničení modliteben a zastrašování věřících.
Celkově Open Doors konstatuje, že dnes žije v podmínkách vysokého nebo velmi vysokého pronásledování jeden ze sedmi křesťanů na světě. Přibývá také případů nucených migrací, únosů, sexuálního násilí či nucených sňatků. Přesto zpráva připomíná i svědectví vytrvalosti a víry tamních komunit, které navzdory útlaku pokračují v církevním životě a službě společnosti.
Světový index pronásledování tak zůstává nejen statistickým přehledem, ale i výzvou k solidaritě, modlitbě a odpovědnosti vůči pronásledovaným křesťanům napříč světem.
Redakce SPN dříve informovala o tvrzení, že Evropa údajně chrání všechna náboženství kromě křesťanství.
Přečtěte si také
Paschálne stretnutie pravoslavných ukrajinských veriacich v Košiciach
Diakon Stachij Drahel zorganizoval opekačku a duchovný program pre ľudí poznačených vojnou.
Izraelská armáda prověřuje incident ničení sochy Krista v Libanonu
Fotografie z křesťanské obce Debl vyvolala reakce a otázky ohledně chování vojáků.
Gruzínský patriarchát varuje před falešnou stránkou na sociálních sítích
Gruzínský patriarchát upozorňuje na nově vzniklý profil, který neoprávněně využívá církevní symboliku. Úřady varují před dezinformacemi a zneužitím loga.
Astronaut NASA se po návratu rozplakal před křížem
Reid Wiseman, velitel mise Artemis II, přiznal, že ačkoliv se nepovažuje za věřícího, emocionální dopad pohledu na vesmír ho po návratu dovedl až k slzám při setkání s vojenským kaplanem.
Homília arcibiskupa Juraja v Košiciach pri oslave Antipaschy
V košickej katedrále oslávili prvú nedeľu po Veľkej noci archijerejskou svätou liturgiou. Vladyka Juraj vo svojej kázni zdôraznil hodnotu ľudského tela a význam úprimnej modlitby.
Tomášova nedeľa v Michalovciach: Radosť zo Vzkriesenia pokračuje
V katedrálnom chráme v Michalovciach sa veriacich zhromaždili na slávnostnej liturgii k sviatku Antipaschy. Bohoslužba pripomenula cestu apoštola Tomáša od pochybností k hlbokej viere.