Sociální sítě a děti: světový zákaz nabírá na síle. Co na to říká církev?

Foto:SPN

Zákaz sociálních sítí pro mládež se začíná řešit více a více. Nedávno proběhla videokonference představitelů evropských zemí, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem bylo vybudovat silný blok států v EU, který podpoří celoevropské omezení přístupu k sociálním sítím pro osoby mladší 15 let.

Proč bychom měli – nebo naopak neměli – omezovat čas teenagerů u obrazovky telefonu? Jak jsou na tom státy, kde už taková opatření fungují? A co říkají církevní představitelé?

   Mentální zdraví mladých

Podle zprávy WHO z roku 2024, která vychází z průzkumu téměř 280 000 mladých lidí ve věku 11, 13 a 15 let ze 44 zemí Evropy, střední Asie a Kanady, vykazuje více než každý desátý adolescent příznaky problematického užívání sociálních sítí – neschopnost kontrolovat jejich používání a negativní důsledky v každodenním životě. Tento podíl od roku 2018 výrazně vzrostl: ze 7 % na 11 %. Problematické chování se více týká dívek než chlapců (13 % vs. 9 %), ale zasahuje obě pohlaví.

Zpráva přitom nezavrhuje sociální sítě paušálně a zmiňuje i jejich pozitiva. Adolescenti, kteří jsou sice intenzivními, ale nekompulsivními uživateli, vykazují silnější sociální vazby a podporu od vrstevníků.

   Zákaz v praxi

Jediná země, která zatím plošný zákaz skutečně zavedla a má za sebou první měsíce vymáhání, je Austrálie. Zákon vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a zakazuje dětem mladším 16 let mít účet na hlavních sociálních platformách. Odpovědnost za dodržování zákona nesou platformy, nikoli děti ani rodiče. Firmám, které nesplní zákon, hrozí pokuta až 49,5 milionu australských dolarů.

Jako důvod australská vláda uvedla výsledky studie, podle níž 96 % dětí ve věku 10–15 let aktivně užívalo sociální sítě. Sedm z deseti se přitom setkalo se škodlivým obsahem – misogynním nebo násilným materiálem, obsahem propagujícím poruchy příjmu potravy či sebevraždy a více než polovina se stala obětí kyberšikany.

BBC píše, že v prvním měsíci po zavedení zákazu bylo deaktivováno přibližně 4,7 milionu účtů. Samotný výsledek předčil odhady – odpovídá více než dvěma účtům na každého australského obyvatele ve věku 10 až 16 let. Platformy k ověřování věku nasadily různé metody: sken obličeje, nahrání dokladu totožnosti nebo analýzu online chování.

Jak ukazuje zpráva UNICEF Australia z března 2026, ve které dvě čtrnáctileté dívky popsaly své zkušenosti, zákon změnil víc očekávání než chování. „Dostala jsem oznámení o novém zákoně, klikla jsem na OK a to bylo vše," popsala jedna z nich. Druhá prošla ověřením věku za tři sekundy a neví o nikom, kdo by byl skutečně zablokován. Škodlivý obsah z feedů nezmizel – algoritmy zůstaly nezměněny. „Zákaz funguje na úrovni přístupu, ale neřeší to, čemu jsou děti na platformách vystaveny," shrnuje zpráva UNICEF.

Globální trend je, ale zřejmý a rychle se šíří. Francie přijala zákon zakazující sociální sítě dětem pod 15 let, Dánsko plánuje totéž pro děti pod 15 let s výhledem na rok 2026. Norsko zvažuje věkovou hranici 15 let. Španělsko připravuje zákon vyžadující souhlas zákonného zástupce pro přístup mladistvých do 16 let.

Debata se nevyhnula ani Česku. V únoru 2026 se premiér Andrej Babiš veřejně vyslovil pro zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let – po vzoru Francie. „Já jsem pro, protože odborníci, které já znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. Musíme ochránit naše děti," prohlásil. Česká republika přitom není zcela bez regulace – zákon č. 110/2019 Sb. od roku 2019 de facto omezuje přístup dětí mladších 15 let k online službám bez souhlasu rodičů. Jenže jak upozorňují odborníci z projektu E-Bezpečí na Univerzitě Palackého v Olomouci, tato úprava zůstala bez funkčních kontrolních mechanismů pouze formálním textem. 

   Co na to vědci?

Vědecká debata není uzavřená. Část výzkumníků, jako psycholožka Candice Odgers z Dukeovy univerzity, varuje, že plošné zákazy jsou příliš hrubým nástrojem – mladí s psychickými problémy možná jen tráví na sítích více času, nikoli naopak, a zákon to nezmění.

...odvážné tvrzení, že za vše mohou sociální sítě, by nás mohlo odvádět od efektivního řešení skutečných příčin současné krize duševního zdraví u mladých..." - Candice Odgers komentuje knihu J.Haidtiho o škodlivosti soc.sítí.

...ostatní opatření, jako jsou omezení na základě věku a zákazy mobilních zařízení, budou v praxi pravděpodobně neúčinná – nebo co hůř, mohla by se obrátit proti nám.. ."- C.Odgers k zákazu soc.sítí.

Jiní, v čele s psychologem Jonathanem Haidtem, argumentují, že důkazů o škodlivosti je dost a čekat na dokonalé důkazy znamená další ztracenou generaci.

Nacházíme se v jedenáctém roce největší epidemie duševních onemocnění dospívajících, jaká kdy byla zaznamenána. Jak ukázala nedávná zpráva CDC, většina dívek trpí a téměř třetina jich vážně uvažovala o sebevraždě. Proč se to děje a proč to začalo tak náhle kolem roku 2012? (...) Existuje jedna obrovská, zřejmá, mezinárodní a genderově podmíněná příčina: sociální sítě," - Jon Haidt

Jedno ale vědci připouštějí napříč tábory: platformy jsou záměrně navrženy tak, aby maximalizovaly čas strávený online, a děti jsou vůči těmto mechanismům obzvlášť zranitelné. Problém tedy není jen v tom, kolik času děti na sítích tráví – ale v tom, jak jsou tyto sítě postaveny.

   Církevní představitelé

Jedním z nejhlasitějších zastánců australského zákona byl Dany Elachi, katolický otec pěti dětí ze Sydney a spoluzakladatel rodičovského hnutí Heads Up Alliance. Jeho angažmá nevzniklo z teorie, ale z osobní zkušenosti. Když dal se ženou tehdy desetileté dceři telefon, sledoval, jak jí proměnil dětství. „Nezůstával jí čas na hru, na kontakt se sourozenci a s námi rodiči, na čtení ani na odpočinek. Narušoval i její spánek," popsal Elachi. Když telefon vzali zpět, dcera „se mnoho nocí ubrečela do spánku." Přesto vydrželi. „Raději pár nocí slz teď, než potenciálně celý život slz později," vysvětlil.

Instagram a podobné aplikace jsou navrženy tak, aby zahltily životy našich dětí a nezbylo místo pro spojení s druhými – ani s Bohem." - řekl Elachi

Australský arcibiskup Peter Comensoli z Melbourne, jeden z předních hlasů tamní katolické církve, zákon podpořil s nuancí:

„Sociální sítě přinesly světu mnoho dobrého. Když se používají dobře, propojují lidi a pomáhají sdílet věci, které dávají životu smysl. Bohužel mohou být používány i způsoby, které vytvářejí odpojení a izolaci. Mladé mysli potřebují čas na rozvoj a zrání, aby mohly sociální sítě používat bezpečně a dobře."

Z pravoslavného prostředí přichází zamyšlení Coopera Busse, laika a studenta teologie na Antiochijském institutu, který působí ve farnosti sv. Marie v Minneapolisu. Ve svém textu Understanding Social Media – An Orthodox Perspective přirovnává sociální sítě k alkoholu: mohou být návykové, ovlivňují náladu, ničí vztahy – a přitom se s nimi moderní rodina musí nějak vyrovnat. Jeho klíčová pointa: algoritmy platforem nejsou navrženy proto, aby nás přibližovaly k Bohu. Jejich cíl je přesně opačný – odvádět pozornost. Buss proto doporučuje, mimo jiné, pravidelný půst od sociálních sítí – ve středu, v pátek a během církevních postních období.

Podobně se vyjadřuje i farnost sv. Michala v Texasu ve svém pastoračním průvodci pro věřící. Sociální sítě v něm popisuje jako prostředí strukturálně nepřátelské modlitbě: „ Sociální sítě nejsou navrženy tak, aby vám pomáhaly se modlit. Jsou navrženy tak, aby vás nutily neustále scrollovat." Farnost zároveň varuje před čtyřmi konkrétními duchovními pastmi: rozptýlením, marnivostí, hněvem a izolací. A k dětem říká jednoznačně: 

Děti nemají dostatečnou duchovní formaci na to, aby zvládly to, co sociální sítě dělají s mozkem. Rodičovská kontrola, dohled a učení rozlišování nejsou volitelné doplňky. Jsou součástí jejich výchovy ve víře."

Zároveň ale farnost odmítá přístup, který by sociální sítě démonizoval paušálně. Církev vždy využívala dostupné technologie k šíření evangelia: "Svatý Pavel psal dopisy, které se opisovaly a šířily, knihtisk zpřístupnil liturgické knihy věřícím, online rádio Ancient Faith dnes přenáší Božskou liturgii lidem, kteří žijí hodiny cesty od nejbližší farnosti."

Otázka tedy nestojí tak, zda jsou sociální sítě dobré nebo zlé, ale zda jejich uživatel skrze ně roste v Kristu, nebo se od něj vzdaluje.

SPN dříve psal: Mýty o pravoslaví: Pravoslavní odmítají moderní svět a vědu

Přečtěte si také