Co znamená titul „ekumenický patriarcha“

Foto: Archons
Pravoslavná církev dnes zahrnuje několik patriarchátů, avšak titul „ekumenický“ náleží pouze patriarchovi konstantinopolskému. O významu tohoto označení a jeho historickém vývoji informují portály Orthodox Observer, Archons of the Ecumenical Patriarchate a GOARCH.
Historické postavení Konstantinopole
Titul „ekumenický patriarcha“ začal být používán v 6. století u konstantinopolských patriarchů v době, kdy byla Konstantinopol centrem Východořímské říše. Císař udělil tento titul s ohledem na skutečnost, že konstantinopolský arcibiskup byl patriarchou Církve ve městě, které bylo hlavním městem veliké říše — supervelmoci své doby. Postavení konstantinopolského stolce bylo potvrzeno také kánony Chalcedonského koncilu z roku 451.
Právě Chalcedonský koncil přiznal konstantinopolskému patriarchovi zvláštní odpovědnost při řešení sporů mezi jednotlivými místními církvemi a biskupy. Tato role je dodnes jedním z hlavních důvodů, proč je patriarcha označován jako „první mezi rovnými“.
„První mezi rovnými“
Pravoslavná tradice zdůrazňuje, že ekumenický patriarcha není „pravoslavným papežem“. Nemá přímou jurisdikci nad ostatními patriarcháty a není považován za neomylného.
Jeho prvenství je především čestné a koordinační. Patriarcha Konstantinopole svolává panpravoslavná setkání a působí jako prostředník při sporech.
Současným ekumenickým patriarchou je Bartoloměj I., který stojí v čele konstantinopolského patriarchátu od roku 1991.
Rozdíl oproti papežství
Zdroje zároveň připomínají zásadní rozdíl mezi pravoslavným a římskokatolickým chápáním církevní autority. Zatímco papež v katolické církvi disponuje univerzální jurisdikcí nad celou církví, ekumenický patriarcha v pravoslaví má jurisdikci pouze nad eparchiemi Konstantinopolského patriarchátu V případě sporů mezi autokefálními církvemi by měl vystupovat jako prostředník při jejich řešení — stejně jako v případě sporů uvnitř jednotlivých autokefálních církví. Příkladem může být nedávná kauza, kdy se k ekumenickému patriarchovi odvolal metropolita autokefální Kyperské pravoslavné církve Tychikos, který nesouhlasil se svým sesazením z pafoské metropolie a žádal ekumenického patriarchu, aby celou věc prošetřil.
Pravoslavná církev tak zachovává synodální princip, v němž jednotlivé místní církve zůstávají samostatné, avšak sjednocené společnou vírou a eucharistickým společenstvím.
SPN nedávno informoval o převzetí Zlatého kříže Řeckého červeného kříže patriarchou Bartolomějem.
Přečtěte si také
Bulharský patriarcha zakázal duchovním kandidovat v prezidentských volbách
Patriarcha Daniil rozeslal sofijskému kléru okružní list k volbám 25. října. Připomněl, že duchovní se nesmí účastnit předvolební kampaně.
Část hlavy sv. Jana Křtitele se po 822 letech vrací do Konstantinopole
Biskup z Amiens předal patriarchovi Bartolomějovi ostatek z hlavy sv. Jana Křtitele, která se do Francie dostala během čtvrté křížové výpravy.
Řecký arcibiskup jednal s prezidentem o sociální pomoci a bydlení
Arcibiskup Jeroným se setkal s řeckým prezidentem Konstantinosem Tasulasem. Hlavními tématy jednání byly sociální pomoc a výstavba ubytování pro studenty.
Světová rada církví ocenila udělení Nobelovy ceny míru Navi Pillayové
Světová rada církví přivítala udělení Nobelovy ceny míru jihoafrické právničce Navi Pillayové. Vyzdvihla její dlouholeté úsilí o spravedlnost a ochranu lidských práv.
Bahrajnský korunní princ přijal hlavu Indické pravoslavné církve
Indický pravoslavný katolikos Baselios Marthoma Mathews III. se setkal s bahrajnským korunním princem. Hlavním tématem jednání byla náboženská tolerance a soužití různých vyznání.
Gruzínský patriarcha Šio: Nikdo nehlásal Kristovo božství tak jako Jan
Gruzínský patriarcha Šio III. při bohoslužbě v Tbilisi vyzdvihl víru a odvahu apoštola Jana. Připomněl také 1700 let od přijetí křesťanství v Gruzii.