Dnes začíná Petropavlovský půst – co o něm potřebujete vědět?

Zdroj: ambon.or.cz

Dnešním dnem, v pondělí po Neděli všech svatých, začíná Petropavlovský půst – jedno ze čtyř dlouhodobých postních období pravoslavného církevního roku. Přinášíme přehled toho, co tento půst znamená, proč byl ustanoven, jak dlouho trvá a jak ho správně zachovávat. Inspirovali jsme se příspěvkem protodiakona Jána Husára zveřejněným na facebookové stránce Pravoslavné církevní obce Prešov.

Proč trvá každý rok jinak dlouho?

V pravoslavném církevním kalendáři máme čtyři dlouhodobé půsty – Velikonoční, Vánoční, Uspenský a Petropavlovský. První tři trvají každý rok stejný počet dní: Velikonoční sedm týdnů, Uspenský dva týdny a Vánoční čtyřicet dní. Petropavlovský půst je v tomto ohledu výjimečný – jeho délka se každoročně mění.

Důvodem je skutečnost, že jako jediný kombinuje dva bohoslužebné cykly roku. Jak vysvětluje protodiakon Jan Husár:

„Začiatok Petropavlovského pôstu sa odvíja od paschálneho cyklu a jeho začiatok je stanovený na pondelok po Nedeli všetkých svätých, ktorá je 9-tou nedeľou po Pasche a druhou nedeľou po Päťdesiatnici. Pôstu predchádza týždeň bez pôstu, tzv. voľnica. No koniec Petropavlovského pôstu sa riadi minejným cyklom, pretože tento apoštolský pôst bol ustanovený pred sviatkom svätých apoštolov Petra a Pavla, ktorých pamiatka sa slávi 29.6. (12.7.) podľa juliánskeho kalendára. Koniec pôstu je teda vždy 28.6. (11.7.)."

Protože začátek půstu je pohyblivý a konec pevný, délka půstu kolísá každý rok. Svátek Paschy může připadnout od 4. dubna do 8. května (dle starého kalendáře) resp. od 17. dubna do 21. května (dle nového kalendáře). V prvním případě je Petropavlovský půst nejdelší se 42 dny dle starého kalendáře (resp. 29 dny dle nového), v druhém nejkratší s osmi dny dle starého kalendáře (resp. pouze několika dny dle nového). Letos 2026 trvá půst 34 dní dle starého kalendáře a 21 dní dle nového kalendáře.

Rozdíl 13 dní mezi délkou půstu u církví používajících starý (juliánský) a nový (gregoriánský) kalendář odpovídá přesně 13dennímu rozdílu mezi oběma kalendáři. Začátek půstu je totiž pro všechny pravoslavné církve stejný – je vázán na Paschu. Konec se však liší: církve na starém kalendáři slaví svátek Petra a Pavla 29. června (jul.) = 12. července (greg.) a půst končí 11. července (greg.), zatímco církve na novém kalendáři slaví svátek 29. června (greg.) a půst končí 28. června (greg.).

Proč byl tento půst ustanoven?

Kořeny Petropavlovského půstu sahají do slov samotného Spasitele zaznamenaných v evangeliích. Když se Janovi učedníci ptali Ježíše, proč se jeho učedníci nepostí, odpověděl: „Přijdou však dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy se budou postit" (Mt 9,15). Tyto dny přišly po svátku Nanebevstoupení Páně a svaté Padesátnice, kdy se apoštolé společně modlili a postili před přijetím Svatého Ducha a před zahájením misijní činnosti.

Protodiakon Jan Husár to vyjadřuje takto:

„Tie spomínané dni prišli po sviatku Vznesenia sa na nebo Isusa a svätej Päťdesiatnici, kedy sa učeníci - apoštoli spoločne modlili a postili pred prijatím Svätého Ducha a pred misijnou činnosťou, ktorou začali šíriť evanjeliovú zvesť do celého vtedajšieho sveta."

Půst byl tedy ustanoven na památku apoštolské přípravy – jako čas duchovního soustředění, modlitby a odříkání před velkým svátkem svatých apoštolů Petra a Pavla, slavených 29. června (jul.) / 12. července (greg.) dle starého kalendáře, resp. 29. června (greg.) dle nového kalendáře. 

Jak se postit?

Petropavlovský půst patří mezi mírnější půsty pravoslavné církve. Ve všední dny se věřící zdržují masa, mléčných výrobků a vajec. Ve středu a pátek je půst přísnější – zdržují se také ryb, oleje a vína. V ostatní dny je ryba povolena. V sobotu a neděli je dovoleno oleje a víno.

Půst však není jen o omezení jídla. Je především časem intenzivnější modlitby, čtení Svatého písma a duchovní literatury, smíření s bližními a větší pozornosti vůči potřebám druhých. Teolog Alexander Schmemann ve své knize Veliký půst – jejíž myšlenky lze vztáhnout na všechna postní období – připomíná, že půst je v pravoslavné tradici vždy spojen s radostí, nikoli s pesimismem či sebetrýzněním. Půst je příležitostí, nikoli trestem. 

Kdy půst končí?

Petropavlovský půst končí:

Dle starého (juliánského) kalendáře – 28. června (jul.) = 11. července (greg.)
Dle nového (gregoriánského) kalendáře – 28. června (greg.)
Na samotný svátek svatých prvoapoštolů Petra a Pavla – 29. června (jul.) / 12. července (greg.) dle starého kalendáře, resp. 29. června (greg.) dle nového – je půst ukončen a věřící slaví památku dvou největších apoštolů Kristovy církve.

Jak připomíná protodiakon Jan Husár:

„Neopovrhnime ani týmito pôstnymi dňami, pousilujme sa o ďalšie duchovné napredovanie, ktorým sa priblížime k našej spáse."

Přečtěte si také