Притча: людська мудрість

Колосся. Фото: zabavochka.com

Жив-був селянин, який думав, що якби він сам займався погодою, то було б набагато краще. «Зерно швидше визріватиме, – думав він, – і в колосках буде більше зернин».

Бог побачив його думки і сказав йому:

– Якщо ти вважаєш, що знаєш краще, коли яка погода потрібна, керуй нею сам цього літа.

Селянин дуже зрадів. Тут же він побажав сонячної погоди. Коли земля підсохла, він забажав, щоб уночі пішов дощ. Зерно росло, як ніколи. Всі не могли натішитися, а селянин думав: «Чудово, цього року все добре – і погода, і врожай. Таких колосків я ще ніколи в житті не бачив».

Восени, коли поле пожовкло, селянин поїхав збирати врожай. Але яке було його розчарування: колоски всі були порожніми! Він зібрав лише солому.

І знову цей селянин став скаржитися Богові, що врожай нікуди не придатний.

– Але ж ти замовляв погоду за своїм бажанням, — відповів Творець.

– Я посилав по черзі то дощ, то сонце, – пояснював селянин. – Я зробив усе, як треба. Не можу зрозуміти, чому ж колос порожній?

– А про вітер ти забув! Тому нічого й не вийшло. Вітер потрібен для того, щоб переносити пилок із одного колоска на інший. Тоді зерно запліднюється, і виходить добрий повний колос, а без цього врожаю не буде.

Селянину стало соромно, і він подумав: «Краще нехай Господь сам керує погодою. Ми тільки все переплутаємо в природі нашою "мудрістю"».

Přečtěte si také

Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu

Slovensko-polské pohraničí ukrývá unikátní soubor sakrální architektury, který svou koncentrací a technickým provedením představuje celosvětový unikát.

Mýty o pravoslaví: Selhal jen Jidáš

Většina lidí, kteří do církve příliš nechodí nebo se o víru hlouběji nezajímají, má o událostech kolem ukřižování jasno: Krista zradil Jidáš a ostatní byli ti věrní, kteří stáli při něm. 

Historie pravoslaví ve 2 minutách: Velké Schizma

Den, kdy se křesťanský svět rozdělil na Východ a Západ.

Historie pravoslaví: Otázka chleba používaného při eucharistii

V minulém díle jsme popsali, jak politické změny a jazyková bariéra začaly formovat dva odlišné křesťanské světy. Dnes se zaměříme na jeden z projevů tohoto rozdělení – otázku chleba používaného při eucharistii.

Vánoce ve středověku. Jak je slavili pravoslavní i katolíci?

Vánoce patřily ve středověké Evropě k nejvýznamnějším svátkům roku. Katolíci i pravoslavní je prožívali v duchovní přípravě, liturgii i bohatých lidových zvycích, které se lišily podle prostředí a doby.

Historie pravoslaví: Když se Řím a Konstantinopol začaly vzdalovat

Minule jsme si popsali Pentarchii. Dnes se podíváme na moment, kdy se tato jednota začala trhat a proč se cesty Východu a Západu začaly rozcházet dávno před slavným rozkolem.