Mluvčí arcibiskupa Michala se vyjádřil k reportáži ČT a veřejné kritice

Zdroj:SPN

V tomto textu autor uvádí, že na pravoslavnou církev je vyvíjen tlak ze strany státních institucí, aby veřejně odsoudila Rusko a prezidenta Putina. Podle jeho slov to zaznělo přímo od senátora Pavla Fišera i ředitele BIS. Církev podle něj odmítá vystupovat na politickou objednávku. Duchovní služba má zůstat nestranná a zaměřená na víru a pomoc trpícím, nikoli na politická prohlášení. Pan Jarolím přirovnává současné požadavky politiků k praxi církevních tajemníků za komunismu nebo nacistických úřadů za protektorátu, které rovněž chtěly kontrolovat obsah náboženského vyjadřování. Zmiňuje opakované útoky ze strany České televize a dalších médií, zejména zdůrazňování minulosti arcibiskupa Michala a spojování pravoslavné církve s Moskvou, ačkoli žádná hierarchická vazba podle něj neexistuje.

Tomáš Jarolím kritizuje to, že církev nebyla přizvána na jednání senátního výboru, jenž se konal 20. srpna 2024, přestože podle něj projevila ochotu k dialogu. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost tehdy utajeně jednal o působení Ruské pravoslavné církve v Česku a jejím možném vlivu, přičemž přizval šéfy českých zpravodajských služeb. Jako pozitivní příklad zmiňuje schůzku s Ekumenickou radou církví, kde dle slov autora „vladyka +Michal v přátelské atmosféře vysvětloval postoje své i naší církve“.

V závěru svého vyjádření Tomáš Jarolím uvádí, že zvažuje možnost právního řešení některých výroků a kroků namířených proti Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku. Podle něj může jít o porušení ústavně zaručené svobody vyznání a náboženského přesvědčení. Nevylučuje ani možnost obrátit se na mezinárodní instituce, které se zabývají ochranou lidských práv a náboženských svobod.

„Zastávám názor, že to, co se dnes děje a co jsem popisoval, je na soudní řešení a vymáhání ústavních práv o svobodě vyznání a víře. Třeba i v mezinárodním soudním kontextu,“ napsal Tomáš Jarolím. Dle autora by církev měla zůstat nestranná a nepodlehnout politickému tlaku. Církev má především podporovat mír a modlit se za všechny trpící, bez ohledu na jejich národnost nebo politickou příslušnost.

Přečtěte si také