Svatý mučedník Timotej, biskup pruský
Svt.mč. Timotej, ep. pruský Zdroj: kalendar.or.cz
Tento světec působil ve městě Prusa (dnešní Bursa v Turecku), které se nacházelo na rozhraní historických oblastí Bithýnie, Frýgie a Lýdie. Svatý Timotej vynikal čistotou života a hlubokou svatostí, za kterou mu Bůh udělil dar konání zázraků.
Podle tradice se mu jednou podařilo usmrtit obrovského hada, který obýval jeskyni pod cypřišem a ohrožoval místní obyvatele i dobytek. Timotej jej zahubil tím, že mu do tlamy vhodil liturgický pokrývací plátek, kterým se na oltáři přikrývá Beránek. Mezi další zázraky patří uzdravení krále Aritase, jenž trpěl těžkou nemocí a byl blízko smrti, nebo vzkříšení královny, která se díky této zkušenosti obrátila od modloslužby ke světlu pravé víry.
Svatý Timotej kázal Kristovo evangelium nejen své pravoslavné obci, ale také mnoha pohanům, které přiváděl k víře. Když se však na císařský trůn dostal Julián Odpadlík (vládl v letech 361–363), který se zřekl křesťanství a znovu zavedl uctívání pohanských božstev, začalo tvrdé pronásledování křesťanů. Timotej v této době ještě horlivěji hlásal Krista, posiloval věřící a vyvracel pohanské bludy.
Císař Julián nařídil jeho zatčení a uvěznění. Ani ve vězení však Timotej nepřestal kázat a lidé k němu přicházeli naslouchat jeho slovům. Julián mu zakázal učit ve jménu Krista, ale svatý biskup rozkaz neuposlechl. Pokračoval ve své duchovní službě, neboť se řídil poslušností vůči Bohu, ne vůči bezbožnému císaři.
Za svou neochvějnou víru a horlivost byl nakonec ve vězení sťat. Jeho svaté tělo pohřbili věřící s úctou a od jeho hrobu se začala dít mnohá zázračná uzdravení. Jeho ostatky byly později přeneseny do Konstantinopole, kde mu byl zasvěcen chrám poblíž tzv. Melandézijské brány.
Svatý Timotej zůstává živým svědectvím věrnosti Kristu i v časech útlaku a duchovního boje. Jeho život je připomínkou toho, že církev sílí krví mučedníků a že víra, opřená o Boží milost, nepodléhá ani moci císařů.
Přečtěte si také
Narození Bohorodice: proč tímto svátkem začíná církevní rok
Dnes, 21. září podle starého kalendáře, slaví pravoslavní Narození Přesvaté Bohorodice – první velký svátek nového církevního roku. Proč právě tímto dnem rok začíná?
Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života
Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.
Rozhovor s biskupem Izaiášem: "Sv. mučedník Gorazd je vzorem oběti"
Olomoucko-brněnský biskup Izaiáš v rozhovoru pro SPN hovoří o pouti do Hrubé Vrbky, odkazu sv. Gorazda II. a významu oběti, pravdy a české pravoslavné tradice.
Kdo byl svatý Gorazd II., které ho si dnes připomínáme
Biskup Gorazd II. byl roku 1942 popraven nacisty za ukrytí parašutistů, kteří zabili Heydricha, a stal se jedním z novomučedníků pravoslavné církve.
Církevní nový rok: proč pravoslavný rok začíná 1. září
Podle nového (gregoriánského) kalendáře dnes pravoslavná církev vstupuje do nového církevního roku. Proč právě 1. září a co má toto datum společného s římskými daněmi?
Proces s pravoslavnou církví 1942: cesta ke Kobyliské střelnici
4 a 5. září si připomeneme den, kdy nacisté na Kobyliské střelnici zastřelili představitele české pravoslavné církve. Co všechno předcházelo popravě a jak vypadal samotný proces?