Pravoslaví v ČR: Místní církev vs. Ruská. Nezaměňovat!

Ačkoli obě vyznávají pravoslaví, liší se zásadními aspekty, jako je autonomie, historie, správa a především vztah k současným geopolitickým realitám. 

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (PCČZS) je autokefální církev. To znamená, že je plně samostatná a nezávislá na pravoslavných církvích v jiných zemích. S těmi ji sice pojí pouto sesterské lásky a společné víry, avšak její vnitřní správa, volba metropolity a veškeré církevní záležitosti jsou plně v její kompetenci.

Historické kořeny

Její historie se odvozuje od cyrilometodějské mise v 9. století, která přinesla slovanskou bohoslužbu na území Velké Moravy a později ovlivnila i christianizaci Bulharska a Rusi. I když pravoslaví v českých zemích na staletí vymizelo, k jeho obnově došlo na přelomu 19. a 20. století. Důležitým milníkem byl rok 1951, kdy jí Moskevský patriarchát udělil autokefalii, ačkoliv Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli ji plně uznal a požehnal až v roce 1998. Po rozdělení Československa v roce 1993 církev zůstala nerozdělená a přijala svůj současný název.

Současnost

PCČZS je řízena společným Posvátným synodem biskupů a místním sněmem. Metropolitou je arcibiskup prešovský Rastislav. Církev v posledních letech čelila výzvám spojeným s migrací z východní Evropy, zejména z Ukrajiny, a musí řešit otázky prostorových a personálních kapacit. Její představitelé se k válce na Ukrajině staví kriticky a někteří z nich, jako prešovský metropolita Rastislav, na začátku konfliktu vydali výzvu k modlitbě za Ukrajinu a odsoudili ruskou agresi. Tím  ukázal, že se církev distancuje od postoje Moskevského patriarchátu. 

"Chceme doufat, že historické a duchovní vazby mezi Ukrajinou a Ruskem napomůžou zúčastněným stranám vyřešit vzniklý konflikt ne násilím, bojovým pustošením a nesmyslnými ztrátami na lidských životech, ale právě naopak – úsilím o mír a připraveností jednat a hledat přijatelná východiska," uvedl pravoslavný arcibiskup Rastislav - zdroj ČTK

Olomoucko-brněnská eparchie, se vyslovila 10. března 2022 těmito slovy: 

"Bohužel, došlo k nesmírné tragédii, k nevyprovokované agresi Ruské federace pod vedením prezidenta V. Putina proti svrchovanému sousednímu státu. Je to nejen porušení mezinárodního práva a barbarský čin, ale z křesťanského hlediska je zabíjení Ukrajinců strašným hříchem. … Ruská pravoslavná církev je zřejmě v Putinově zajetí a tento hřích ani nepojmenovala ani neodsoudila. … Konstantinopolský patriarchát (tzv. Ekumenický), který požívá kanonického primátu ve společenství všech pravoslavných církví ve světě, ruskou agresi ostře odsoudil a vyzval Rusko k okamžitému ukončení útoků a církve ve světě k modlitbám za přepadenou Ukrajinu a k pomoci. … I naše eparchie se postavila na stranu pravoslavných bratří na Ukrajině – pozdviženým hlasem, modlitbou i praktickou pomocí." - Zdroj: web OBPE

Ruská pravoslavná církev v Česku: Podvorje Moskevského patriarchátu

Ruská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát) působila na území České republiky skrze svá "podvorje". Podvorje je vlastně zastupitelská kancelář nebo delegatura jedné autokefální církve na území jiné autokefální církve. Jednalo se o přímé organizační jednotky, které byly podřízené Moskevskému patriarchátu. Jejich vznik a činnost souvisely především s duchovní správou ruských věřících, často návštěvníků lázeňských měst, a později i s misijními snahami. 

Historie a majetek 

Historie podvorjí sahá do druhé poloviny 19. století. Hlavní chrámy Ruské pravoslavné církve v Česku byly například v Karlových Varech (chrám sv. Petra a Pavla) a v Praze. Kromě veřejných chrámů existoval i neveřejný chrám na půdě ruského velvyslanectví v Praze. V roce 2021 se k Ruské pravoslavné církvi v Česku přihlásilo pouhých 497 osob (zdroj: Religionistická encyklopedie). 

Současnost

Podle Novinky.cz, převedla svůj majetek RPC v Karlových Varech, v roce 2025, na svoje podvorje v Maďarsku. Jako možný důvod převodu majetku z ruské na maďarskou pravoslavnou církev, Novinky.cz uvádí například obavy před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou. Právě v tomto chrámu se dle bezpečnostních složek, konaly schůzky agentů GRU a šířila prokremlevská propaganda na bohoslužbách, tyto informace zazněly v reportáži "Páta kolona" od reportéru ČT.

Státní bezpečnost a bezpečnostní výbor senátu proti těmto vlivům bojuje, například byl z ČR vyhoštěn zástupce RPC Nikolaj Lyščeňuk. Ale někdy se pod palbu dostanou i zástupci PCČZS. Kritizují je za bývale vztahy s ruskými duchovními a za to že jasně neodsoudili ruskou agresi na Ukrajině.

V tomto článku jsem se snažili poukázat na to, že záměna těchto dvou církví by vedla k nespravedlivému očernění Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, která se snaží plnit své duchovní poslání a zároveň se distancovat od postojů Moskevského patriarchátu. Je důležité vnímat je jako dvě odlišné entity s rozdílnou historií, postavením a současnými postoji.

Nicméně je nezbytné pečlivě sledovat veškeré potenciální vlivy, které by mohly být v rozporu s národní bezpečností, stabilitou a demokratickými principy České republiky. Historické zkušenosti ukazují, že opatrnost je v těchto otázkách vždy na místě.

Přečtěte si také