Historie pravoslaví ve 2 minutách: Svatý Mikuláš a První nicejský koncil

Foto SPN

Proč byl Nicejský koncil tak zásadní?

První nicejský koncil svolal císař Konstantin Veliký do maloasijské Nikáje, aby ukončil největší teologický spor své doby: ariánství. Ariáni tvrdili, že Kristus není plně Bohem, ale jen „nejvyšším stvořením“. To ohrožovalo samotné jádro křesťanské víry. Koncil proto rozhodoval o klíčové otázce: Je Syn jedné podstaty s Otcem? Biskupové nakonec přijali vyznání víry, podle něhož je Kristus „pravý Bůh z pravého Boha“ a „jedné podstaty s Otcem“ (homoúsios). Podrobně jsme o Nicejském koncilu napsali v prvním díle rubriky této rubriky.

A kde byl v tom všem svatý Mikuláš?

Podle staré tradice patřil Mikuláš z Myry mezi biskupy, kteří se koncilu účastnili. A nejen to, stal se jednou z jeho nejvýraznějších postav. Mikuláš byl známý svou neústupností vůči učení, které popíralo Kristovo božství. Patřil mezi ty, kteří viděli v ariánství ohrožení samotné spásy člověka.

Nejznámější epizoda vypráví, že když kněz Areios veřejně popíral Kristovo božství, Mikuláš nevydržel a udeřil ho přímo během jednání. Jde o legendu, ale jedna věc je historicky jistá: Mikuláš patřil k nejvášnivějším obhájcům pravoslavného učení.

Mikulášův odkaz pro dnešní církev

První nicejský koncil je základem jednoty křesťanské víry. Přinesl:

Svatý Mikuláš stojí v paměti církve jako ten, kdo se nebál bránit pravdu ani tváří v tvář velkému sporu.

Proč o tom mluvíme právě teď?

V roce 2025 si křesťanský svět připomíná 1700 let od Nicejského koncilu. Události, která formovala celé dějiny víry. A svatý Mikuláš je jednou z jejích nejikoničtějších postav. Nejen laskavý dárce, ale historický biskup, který pomohl chránit samotné jádro křesťanství.

SPN nedávno informoval, že Ekumenický patriarcha Bartoloměj a papež Lev XIV. se společně zúčastnili ekumenické modlitby v Nikáji, kde si připomněli 1700. výročí svolání Prvního ekumenického koncilu.

Přečtěte si také

Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos

Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?

Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele

Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.

Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?

Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.

Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi

V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?

Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení

Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.