Historie pravoslaví ve 2 minutách: Svatý Mikuláš a První nicejský koncil
Foto SPN
Proč byl Nicejský koncil tak zásadní?
První nicejský koncil svolal císař Konstantin Veliký do maloasijské Nikáje, aby ukončil největší teologický spor své doby: ariánství. Ariáni tvrdili, že Kristus není plně Bohem, ale jen „nejvyšším stvořením“. To ohrožovalo samotné jádro křesťanské víry. Koncil proto rozhodoval o klíčové otázce: Je Syn jedné podstaty s Otcem? Biskupové nakonec přijali vyznání víry, podle něhož je Kristus „pravý Bůh z pravého Boha“ a „jedné podstaty s Otcem“ (homoúsios). Podrobně jsme o Nicejském koncilu napsali v prvním díle rubriky této rubriky.
A kde byl v tom všem svatý Mikuláš?
Podle staré tradice patřil Mikuláš z Myry mezi biskupy, kteří se koncilu účastnili. A nejen to, stal se jednou z jeho nejvýraznějších postav. Mikuláš byl známý svou neústupností vůči učení, které popíralo Kristovo božství. Patřil mezi ty, kteří viděli v ariánství ohrožení samotné spásy člověka.
Nejznámější epizoda vypráví, že když kněz Areios veřejně popíral Kristovo božství, Mikuláš nevydržel a udeřil ho přímo během jednání. Jde o legendu, ale jedna věc je historicky jistá: Mikuláš patřil k nejvášnivějším obhájcům pravoslavného učení.
Mikulášův odkaz pro dnešní církev
První nicejský koncil je základem jednoty křesťanské víry. Přinesl:
- Nicejské vyznání víry, které recitujeme dodnes.
- potvrzení plného božství Krista,
- odsouzení ariánství,
- sjednocení církevního učení.
Svatý Mikuláš stojí v paměti církve jako ten, kdo se nebál bránit pravdu ani tváří v tvář velkému sporu.
Proč o tom mluvíme právě teď?
V roce 2025 si křesťanský svět připomíná 1700 let od Nicejského koncilu. Události, která formovala celé dějiny víry. A svatý Mikuláš je jednou z jejích nejikoničtějších postav. Nejen laskavý dárce, ale historický biskup, který pomohl chránit samotné jádro křesťanství.
SPN nedávno informoval, že Ekumenický patriarcha Bartoloměj a papež Lev XIV. se společně zúčastnili ekumenické modlitby v Nikáji, kde si připomněli 1700. výročí svolání Prvního ekumenického koncilu.
Přečtěte si také
Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos
Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.
Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství
Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?
Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele
Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.
Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?
Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.
Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi
V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?
Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení
Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.