Mýty o pravoslaví: Selhal jen Jidáš

Foto SPN.

Pravoslavná tradice a evangelia nám však ukazují mnohem syrovější a lidštější obraz. Pravda je taková, že v nejtěžší chvíli selhali téměř všichni.

Strach a útěk: Opuštěný učitel

Z dvanácti apoštolů se otevřeně proti Kristu postavil pouze Jidáš. Jenže kvůli strachu a malomyslnosti opustili Krista v zahradě Getsemane úplně všichni apoštolové. Rozutekli se ve chvíli, kdy byl Spasitel zajat. Dokonce i apoštol Petr, který krátce předtím sliboval věrnost až do smrti, Krista ze strachu třikrát zapřel.

Jan – jediný, který se nebál

Jediným z apoštolů, který nepodlehl strachu z židovských úřadů a trestu, byl Jan. Jako jediný doprovázel Krista až na Golgotu. Stál pod křížem společně s Přesvatou Bohorodicí a sledoval utrpení svého milovaného Učitele.

Právě za tuto věrnost mu Kristus, umírající v bolestech na kříži, projevil zvláštní lásku a péči. Svěřil mu svou Matku slovy: „Ženo, hle, syn tvůj!“ a Janovi řekl: „Hle, matka tvá!“. Jan se tak stal duchovním synem Bohorodice a ochráncem celé Církve.

Rozdíl mezi Jidášem a ostatními

Proč tedy oslavujeme ostatní apoštoly jako svaté a Jidáše ne, když selhali všichni? Odpověď leží v pokání. Jidáš svou zradu zakončil zoufalstvím a sebevraždou. Ostatních deset apoštolů, kteří v noci zajetí utekli, svého selhání hořce litovali. Své pochybení napravili tím, že po zbytek života neúnavně hlásali evangelium a nakonec všichni (kromě Jana) položili za Krista svůj život mučednickou smrtí.

Mýtus vyvrácen: Pravoslaví nám tímto připomíná, že křesťanství není pro „superhrdiny“, kteří nikdy nechybují. Je pro lidi, kteří mohou padnout a selhat jako apoštolové, ale mají odvahu se vrátit, prosit o odpuštění a pokračovat v cestě. Věrnost svatého Jana pod křížem zůstává navždy vzorem, ale pokání ostatních apoštolů nám dává naději, že i naše selhání lze napravit.

SPN minule vyvrátil mýtus, že se člověk může modlit jen doma.

Přečtěte si také

Historie pravoslaví: Prvních 20 let církve a rozptýlení apoštolů

První dvě desetiletí po Nanebevstoupení Páně bývají vnímána jako mlhavé období. Církev tehdy tvořila hrstka věřících v nepřátelském prostředí. Přesto právě tato doba určila tvář církve na další tisíciletí.

Historie pravoslaví ve 2 minutách: Apoštol Pavel a cesta k národům

Církev už nebyla jen skupinou ustrašených učedníků v Jeruzalémě. Díky dramatickému obrácení jednoho z největších pronásledovatelů křesťanů se evangelium vydalo za hranice Izraele. 

Tajemství athoských kostnic. Co barva kostí prozradí o svatosti?

Na Svaté Hoře Athos nenajdete rozlehlé hřbitovy s náhrobky. Kvůli nedostatku půdy a staleté tradici zde mniši praktikují dočasné pohřbívání, po kterém jsou ostatky přeneseny do společných kostnic.

Životy svatých: Sv. Polykarp ze Smyrny, nebál se ohně ani šelem

„Osmdesát šest let mu sloužím a v ničem mi neukřivdil. Jak mohu potupit svého Krále?“ Tato slova svatého Polykarpa dodnes inspirují křesťany po celém světě.

Historie pravoslaví ve 2 minutách: Padesátnice a zrození církve

Deset dní po nanebevstoupení Krista se v Jeruzalémě ozval hukot prudkého vichru. Sestoupení Ducha Svatého proměnilo ustrašené učedníky v neohrožené apoštoly a zrodilo církev.

Pravoslavná církev v době války: Mučednictví, zákaz a poválečná obnova

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku prošla ve 20. století těžkou cestou. Od skromných počátků přes nacistický zákaz a popravy až po poválečnou obnovu