Mýty o pravoslaví: Bílá magie a ikony v bytech léčitelů, věci Bohu libé?

Foto SPN.

Pravoslavná církev se často setkává s fenoménem tzv. „lidových léčitelů“, věštců nebo bílých mágů, kteří se zaštiťují křesťanskými symboly. Tento pravoslavný doprovod (anturáž) je však ve většině případů pouze marketingovým tahem. Pokud by tito lidé, kteří spolupracují s padlými duchy, vyvěsili obraz svého skutečného patrona – ďábla – kolik klientů by k nim asi přišlo? Odpověď je nasnadě.

Zneužívání svatyní a překroucené modlitby

Zkušenosti lidí, kteří se před svým skutečným obrácením k víře ke klenokopům a senzibilům utíkali, hovoří jasně. Často vzpomínají na nepříjemné pocity z ikon se „setřenými“ nebo poškozenými tvářemi v místnostech věštců. Typickým znakem je také používání zkomolených textů, které se pouze tváří jako církevní modlitby, ale ve skutečnosti jsou jejich parodií nebo jsou doplněny o magické formule.

Není tajemstvím, že někteří okultní léčitelé záměrně posílají své pacienty, aby se nechali pokřtít, šli k přijímání nebo přinesli z chrámu posvěcené svíce. Tímto způsobem se skrze ně temné síly pokoušejí o znevážení svátostí. To však nebrání Bohu, aby později takto oklamané lidi přivedl na pravou cestu pokání.

Lži o duchovenstvu

Častým argumentem senzibilů bývá tvrzení, že k nim „tajně chodí i kněží, protože jim v církvi nic nepomáhá“. Ve většině případů jde o průhlednou lež, která má u klienta vzbudit falešnou důvěru a podkopat autoritu církve. Skutečný pravoslavný křesťan ví, že duchovní pomoc nelze hledat u nikoho, kdo se pokouší manipulovat s duchovními silami mimo rámec Kristovy Církve.

Pravoslaví nás učí, že magie a věštění, i kdyby byly zahaleny do sebelepších slov, zůstávají v přímém rozporu s Boží vůlí. Skutečné uzdravení duše i těla pramení z pokání a svátostného života, nikoliv z rituálů prováděných v bytech plných „kosmické energie“ a zneužitých ikon.

SPN dříve v této rubrice: Ďáblu slouží jen satanisté?

Přečtěte si také