Притча: про щастя та добро

Метелик у руках. Фото: isabelmartinventura.com

Жив-був цар. І його народ, і сусідні царі вважали його дуже жадібним. Він стягував зі своїх підданих величезні податки, ладен був відібрати останній шматок хліба в бідняка. Але якось вирішив цар, що треба навчитися робити добро, щоб сусіди-царі почали його поважати.

«Але в мене немає бажання робити добро, –  подумав він. – Напевно, ті, хто його творить, мають те, чого ще немає в мене». Він закликав своїх радників-мудреців і запитав їх, хто найбільше робить добра людям:

– Найбільше добра творить щасливий, – одностайно відповіли мудреці. – Щастя його переповнює, і він не може не ділитися з людьми.

«Але я нещасливий, – подумав цар, – через те, що мені чогось не вистачає... Мені не вистачає багатств. Ось коли я накопичу достатньо, то стану щасливим та почну робити добро».

І збільшив податки своїм підданим. Щоправда, після цього не став щасливішим, хоч і став ще багатшим.

Виявляється, добро творить щасливий, але зробити людину щасливою чуже добро не може. Щастя взяти силою або купити за гроші неможливо.

Přečtěte si také

Pravoslavná církev slaví Antipaschu

Svátek Antipaschy slouží jako završení Světlého týdne a zároveň jako obnovení velikonoční radosti.

Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos

Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?

Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele

Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.

Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?

Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.

Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi

V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?