Historie pravoslaví ve 2 minutách: Pád Jeruzaléma a zánik starého světa

Foto SPN

Poznámka redakce: Tento text je popularizačním převyprávěním pro rychlé přiblížení náboženských dějin.

Kořeny katastrofy: Proč vypukla válka?

Abychom pochopili rok 70, musíme se vrátit o pár let zpět. Židé v Judeji tehdy žili pod nadvládou Římské říše. Napětí rostlo kvůli vysokým daním a náboženské neúctě římských úředníků. V roce 66 n. l. pohár přetekl – vypuklo celonárodní povstání. Římané zpočátku utrpěli ostudnou porážku, což Židy povzbudilo, ale do Svaté země vzápětí vtrhly elitní legie vedené vojevůdcem Vespasianem (a později jeho synem Titem).

Vzpoura a občanská válka: Jeruzalém proti Jeruzalému

Zatímco se Římané blížili k Jeruzalému, uvnitř hradeb se odehrávala tragédie. Židovští povstalci nebyli jednotní. Rozdělili se na několik znepřátelených frakcí (např. radikální zelóti). Místo aby se spojili proti Římu, bojovali o moc mezi sebou.

Tato „občanská válka“ zašla tak daleko, že si povstalci navzájem vypálili sklady obilí, aby toho druhého oslabili. Když pak Římané město v roce 70 skutečně obklíčili, Jeruzalém byl už předem vyhladovělý a vnitřně rozvrácený. Chrám, nejposvátnější místo Židů, se změnil v pevnost a bojiště.

Křesťané v pasti: Mezi dvěma ohni

Křesťané v Jeruzalémě to měli nejtěžší. Pro Římany to byli Židé (rebelové), pro židovské povstalce to byli zrádci, protože odmítali vzít do ruky meč a bojovat za politickou svobodu Izraele. Křesťanská komunita, kterou tehdy vedl biskup Šimon (příbuzný Ježíše), si ale pamatovala Kristovo proroctví: „Když uvidíte Jeruzalém obkličovaný vojsky, vězte, že se přiblížila jeho zkáza.“

Zatímco fanatici v chrámu věřili, že Bůh zasáhne a zázračně Římany zničí, křesťané pochopili, že starý systém založený na budově Chrámu končí. Podle historických pramenů (Eusebius) dostala obec božské vnuknutí a hromadně město opustila ještě před uzavřením obklíčení. Utekli přes Jordán do dekapolského města Pella. Tento útěk zachránil církev před fyzickou likvidací a stal se symbolem toho, že Boží království není z tohoto světa.

Zkáza Chrámu a zrod nového světa

V srpnu roku 70 n. l. Římané definitivně prolomili hradby. Chrám lehl popelem a město bylo srovnáno se zemí. Pro judaismus to byl šok – skončily krvavé oběti zvířat, protože už nebylo kde je přinášet.

Pro křesťany to byl potvrzující moment:

SPN dříve v historické rubrice psal: První století církve. 

Přečtěte si také

Narození Bohorodice: proč tímto svátkem začíná církevní rok

Dnes, 21. září podle starého kalendáře, slaví pravoslavní Narození Přesvaté Bohorodice – první velký svátek nového církevního roku. Proč právě tímto dnem rok začíná?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Rozhovor s biskupem Izaiášem: "Sv. mučedník Gorazd je vzorem oběti"

Olomoucko-brněnský biskup Izaiáš v rozhovoru pro SPN hovoří o pouti do Hrubé Vrbky, odkazu sv. Gorazda II. a významu oběti, pravdy a české pravoslavné tradice.

Kdo byl svatý Gorazd II., které ho si dnes připomínáme

Biskup Gorazd II. byl roku 1942 popraven nacisty za ukrytí parašutistů, kteří zabili Heydricha, a stal se jedním z novomučedníků pravoslavné církve.

Církevní nový rok: proč pravoslavný rok začíná 1. září

Podle nového (gregoriánského) kalendáře dnes pravoslavná církev vstupuje do nového církevního roku. Proč právě 1. září a co má toto datum společného s římskými daněmi?

Proces s pravoslavnou církví 1942: cesta ke Kobyliské střelnici

4 a 5. září si připomeneme den, kdy nacisté na Kobyliské střelnici zastřelili představitele české pravoslavné církve. Co všechno předcházelo popravě a jak vypadal samotný proces?