Притча про метелика-одноденку
Сів метелик-одноденка на багаторічну брусницю і почав захоплюватись усім, що мав змогу побачити:
– Сонце ж яке добре та гарне! Роса – жодні самоцвіти з нею не зрівняються! А луг же який зелений, небо яке синє! А повітря? У мене навіть не вистачає слів, щоби описати його! Одне тільки можу сказати: слава Богу за все!
«Треба ж, стільки років живу і нічого цього не помічала!» – подумала брусниця, а вголос сказала:
– Нічого, завтра ти до всього цього звикнеш!
– Завтра для мене вже не буде, – сумно відповів метелик, назавжди заплющуючи очі.
А брусниця із соромом зізналася собі, що майже за сто років вона не побачила і, найголовніше, не оцінила всього того, що встиг цей метелик за один єдиний день свого життя.
З книги «Маленькі притчі для дітей і дорослих» ієромонаха Варнави (Саніна)
Přečtěte si také
Pravoslavná církev slaví Antipaschu
Svátek Antipaschy slouží jako završení Světlého týdne a zároveň jako obnovení velikonoční radosti.
Životy svatých: Zázračné odhalení mučedníků z ostrova Lesbos
Příběh svatých Rafaela, Nikolaose a Ireny zůstal pět století skryt pod zemí. Teprve zázračná zjevení v 60. letech 20. století vynesla jejich osud na světlo.
Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství
Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?
Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele
Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.
Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?
Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.
Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi
V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?