PCČZS slaví svátek všech pravoslavných svatých české a slovenské země

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku slaví dnes svátek všech pravoslavných svatých, kteří zazářili na území české a slovenské země. Tento svátek připomíná věřícím, že pravoslavná víra má na území střední Evropy hluboké kořeny sahající přes tisíc let do minulosti – a že tato tradice byla živena krví mučedníků, modlitbami poustevníků, moudrostí biskupů i věrností prostých věřících.

Věrozvěsti a jejich žáci

Počátek pravoslavné tradice v našich zemích je neodmyslitelně spjat se svatými Cyrilem a Metodějem – soluňskými bratry, kteří v roce 863 přinesli na Velkou Moravu nejen křesťanskou víru, ale také písmo a liturgii v jazyce srozumitelném lidu. Jejich misijní dílo položilo základ, na němž stojí celé křesťanství v českých a slovenských zemích dodnes.

Po jejich stopách kráčeli Metodějovi žáci – svatí Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva. Svatý Gorazd I., pocházející z Moravy, byl samotným Metodějem určen za svého nástupce a stal se prvním biskupem slovanského původu na našem území. Po Metodějově smrti v roce 885 byli jeho žáci vyhnáni z Moravy a pokračovali v misijním díle na Balkáně, kde zanechali nezahlazené stopy.

Svatý Rostislav, kníže velkomoravský

Svatý Rostislav, kníže Velké Moravy z rodu Mojmírovců, je pravoslavnou církví uctíván jako rovnoapoštolný světec – ve stejné hodnosti jako svatí Cyril a Metoděj. Byl to právě on, kdo v roce 862 zaslal byzantskému císaři Michaelovi III. žádost o vyslání věrozvěstů schopných hlásat evangelium v jazyce srozumitelném slovanskému lidu. Tímto prozíravým rozhodnutím otevřel dveře cyrilometodějské misii a položil základ křesťanství v celé střední Evropě.

Rostislavův osud byl tragický. V roce 870 ho zradil vlastní synovec Svatopluk, který ho vydal do rukou Franků. Franský soud ho odsoudil k smrti, trest byl nakonec zmírněn na oslepení a uvěznění v bavorském klášteře, kde Rostislav zemřel. 

Přemyslovští světci

Z přemyslovského rodu vzešly světice a světec, kteří jsou dodnes uctíváni jako patroni české země. Svatá Ludmila, kněžna česká, přijala křest z rukou samotného svatého Metoděje a stala se první českou křesťanskou mučednicí – byla uškrcena na hradě Tetín v roce 921 z popudu své snachy Drahomíry. Je pohřbena v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě.

Jejím vnukem byl svatý Václav, kníže český a mučedník, patron české země. Vychovaný v křesťanské víře babičkou Ludmilou, usiloval o mír a spravedlnost a byl zavražděn vlastním bratrem Boleslavem v roce 935. Jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Víta v Praze.

Poustevníci a mniši

Mezi pravoslavnými světci české a slovenské země mají zvláštní místo poustevníci. Svatý Ivan, poustevník český, žil v jeskyni u Berouna v 9. nebo 10. století a byl prvním poustevníkem na českém území. K této jeskyni se každoročně koná pouť.

Ze slovenského prostředí pocházejí svati Andrej-Svorad a Benedikt Nitranský – mniši-poustevníci, kteří žili na přelomu 10. a 11. století v okolí Nitry a na hoře Zobor. Andrej-Svorad přišel pravděpodobně z Polska nebo Čech a svým přísným asketickým životem se stal vzorem mnišského života pro celé Slovensko. Jeho žák Benedikt byl zabit loupežníky v roce 1012. Oba jsou pohřbeni v katedrále v Nitře a jsou prvními kanonizovanými světci slovenského původu.

Svatý Prokop, opat sázavský, je jedním z nejvýznamnějších českých středověkých světců. Zakladatel Sázavského kláštera – jediného kláštera v českých zemích, kde se po celé 11. století sloužilo v slovanském jazyce – uchoval cyrilometodějskou tradici v době, kdy byla jinde v Čechách vytlačována latinskou liturgií. Zemřel v roce 1053 a byl pohřben v Sázavě.

Novomučedníci čeští

Nejmladší  kapitolou pravoslavné svatosti v českých zemích je svědectví novomučedníků z doby druhé světové války. V roce 1942, po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, poskytla Pravoslavná církev útočiště sedmi československým parašutistům v kryptě katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze.

Za tento čin zaplatili životem biskup Gorazd II. (Matěj Pavlík), obnovitel pravoslavné církve v českých zemích, kněží Václav Čikl a Vladimír Petřek, laik Jan Sonnevend a kostelníci Václav Ornest a Karel Louda spolu s mnoha dalšími. Ani mučením je nacisté nepřiměli prozradit spolupracovníky. Biskup Gorazd byl svatořečen v roce 1987, ostatní novomučedníci čeští v roce 2020.

Další světci české a slovenské země

Mezi pravoslavnými světci spojené s naším územím jsou i další osobnosti, jejichž jména stojí za připomenutí. Svatý apoštol Andronik, jeden ze sedmdesáti apoštolů, byl prvním biskupem Sirmia – dnešní Sremské Mitrovice – a působil na území starověké Pannonie, které zahrnuje i část dnešního Slovenska. Svatý Mojsej Uhrín byl mučedník z Uher z 11. století, uctívaný jako světec Kyjevskopečerské lávry. Svatý Efrém Novotoržský, narozený v Uhrách, je světcem spjatým s územím střední Evropy. Svatý Alexij Karpatoruský a svatý Alexij Toth jsou světci 19. a 20. století spjatí s pravoslavím Rusínů a Karpatské Rusi – území dnes náležejícího k Slovensku i Zakarpatské Ukrajině. Svatý Maxim Gorlický je novomučedníkem z počátku 20. století pocházejícím z karpatského prostředí. Mezi novomučedníky českými jsou uctíváni také Stanislav Nasadil a další duchovní a věřící, kteří položili život za víru.

Živé dědictví

Svátek všech pravoslavných svatých české a slovenské země není pouhou vzpomínkou na minulost. Je připomínkou, že pravoslaví zde není cizím importem, ale živou tradicí zakořeněnou v samých počátcích křesťanství na tomto území. Tito světci jsou přímluvci za naši zemi, za věřící i za všechny, kdo hledají duchovní kořeny národa.

Jak říkal svatý biskup Gorazd II., jehož slova se stala základem moderní české pravoslavné identity: Pravoslavní zde nejsou hosty či návštěvníky, ale mají zde domovské právo.

Svátek všech pravoslavných svatých naší země tak zahrnuje pestrou paletu světců – od apoštolských dob přes středověk až po 20. století – a připomíná, že svědectví víry na tomto území nikdy nepřestalo.

Přečtěte si také