Životy svatých: Sv. Tichon, pekařův syn, jenž zázračně sytil chudé

Svatý Tichon Amatuntský (či Amathuský) patří k významným starověkým světcům a divotvůrcům Kyperské pravoslavné církve. Věřící si jeho památku připomínají 16. června podle gregoriánského kalendáře. Podrobný životopis tohoto světce sepsal později svatý Jan Almužník, patriarcha alexandrijský, který se v Amathusu rovněž narodil.

Mládí a zázrak v otcově pekárně

Tichon se narodil ve městě Amathus na Kypru ve čtvrtém století. Od dětství byl rodiči veden ke křesťanské zbožnosti a studiu svatých Písem. Pro svůj příkladný život byl přijat do církevního kléru jako předčítač a tehdejší amatuntský biskup Memnon ho později vysvětil na jáhna.

Již v tomto období se projevovala jeho hluboká láska k chudým. Tichonův otec byl pekařem. Když nechal syna v pekárně samotného, Tichon rozdával čerstvý chléb potřebným zcela zdarma. Když ho otec za toto počínání káral a vyčítal mu finanční ztrátu, budoucí světec se pomodlil k Bohu. Obilná sýpka se následně zázračně naplnila pšenicí až po strop, takže dveře sýpky šlo otevřít jen s velkými obtížemi.

Biskupská služba a vymýcení pohanství

Po smrti požehnaného biskupa Memnona byl Tichon pro svou čistotu života a horlivost pro pravoslavnou víru jednomyslně zvolen novým biskupem amatuntské eparchie. Do úřadu ho vysvětil proslulý svatý Epifanij Kyperský.

V té době žilo na Kypru ještě mnoho pohanů. Svatý Tichon se s apoštolskou horlivostí pustil do jejich obracení na křesťanskou víru, v čemž dosáhl mimořádných úspěchů. Neúnavně pracoval na vymýcení zbytků pohanství, bořil modlářské svatyně a pevně vyznával víru před nevěřícími. Současně byly dveře jeho domu vždy otevřené pro každého, s láskou naslouchal prosbám chudých a pomáhal jim.

Zázračná réva a odkaz světce

Mezi mnoha zázraky, které svatý Tichon během svého života vykonal, je známá také událost s uschlou vinnou révou. Světec zasadil do země suché, odumřelé větve vína a pomodlil se. Réva okamžitě zezelenala, ujala se a v patřičný čas přinesla hojné plody.

Po dlouhých letech obětavé práce na vinici Páně světec předpověděl čas své vlastní smrti. Do věčné blaženosti zesnul pokojně kolem roku 425. Na místě jeho působení dnes leží kyperská vesnice Agios Tychonas, která je pojmenována právě na jeho počest. 

SPN dříve v rubrice "Životy svatých": Velikomučedník Teodor Stratilat, vojevůdce a svědek

Přečtěte si také

Narození Bohorodice: proč tímto svátkem začíná církevní rok

Dnes, 21. září podle starého kalendáře, slaví pravoslavní Narození Přesvaté Bohorodice – první velký svátek nového církevního roku. Proč právě tímto dnem rok začíná?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Rozhovor s biskupem Izaiášem: "Sv. mučedník Gorazd je vzorem oběti"

Olomoucko-brněnský biskup Izaiáš v rozhovoru pro SPN hovoří o pouti do Hrubé Vrbky, odkazu sv. Gorazda II. a významu oběti, pravdy a české pravoslavné tradice.

Kdo byl svatý Gorazd II., které ho si dnes připomínáme

Biskup Gorazd II. byl roku 1942 popraven nacisty za ukrytí parašutistů, kteří zabili Heydricha, a stal se jedním z novomučedníků pravoslavné církve.

Církevní nový rok: proč pravoslavný rok začíná 1. září

Podle nového (gregoriánského) kalendáře dnes pravoslavná církev vstupuje do nového církevního roku. Proč právě 1. září a co má toto datum společného s římskými daněmi?

Proces s pravoslavnou církví 1942: cesta ke Kobyliské střelnici

4 a 5. září si připomeneme den, kdy nacisté na Kobyliské střelnici zastřelili představitele české pravoslavné církve. Co všechno předcházelo popravě a jak vypadal samotný proces?