Jak Bělorusko dusí křesťany

ilustrační obrázek SPN

Ruský patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill zaslal 3. července 2026 oficiální blahopřejný dopis běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi u příležitosti Dne nezávislosti Běloruska, v němž vyzdvihl úzkou spolupráci mezi církví a státem. Patriarcha RPC řekl:

„Doufám, že stávající spolupráce mezi církví a státem se bude i nadále rozvíjet a bude usnadňovat duchovní vedení lidí, morální a vlasteneckou výchovu mladé generace a ochranu našich společných zájmů tváří v tvář různým výzvám a zkouškám.“

Oficiální internetový portál prezidenta Běloruské republiky v souladu s touto linií prezentuje zemi jako multikonfesní stát bez jakýchkoliv náboženských konfliktů. Vládní proklamace uvádějí, že tamní legislativa garantuje každému právo na svobodu svědomí, sociální spravedlnost a rovnost bez ohledu na náboženskou příslušnost.

Podle státních údajů bylo k 1. lednu 2024 v zemi registrováno 3 592 náboženských institucí zastupujících 25 vyznání, přičemž vládní orgány deklarují podporu mezináboženskému dialogu a toleranci, zatímco souběžně vyvíjejí činnost k prevenci aktivit takzvaných destruktivních náboženských organizací. Nezávislé mezinárodní a exilové lidskoprávní organizace, v jejichž čele často stojí samotní křesťanští duchovní a teologové, však přinášejí konkrétní data a právní analýzy, které na situaci v zemi nahlížejí z odlišné perspektivy.

Právní fasáda vs. realita přeregistrací

Skutečné dopady státní politiky podrobně monitoruje nezávislá norská lidskoprávní organizace Forum 18, která se specializuje na sledování svobody vyznání, spolu s exilovou ekumenickou skupinou Křesťanská vize. Tato sdružení detailně analyzovala dopady nového zákona o svobodě svědomí, který v Bělorusku nabyl účinnosti v červenci 2024.

Nová legislativa uložila všem registrovaným náboženským obcím povinnost projít do jednoho roku přísným procesem povinné přeregistrace. Ta vyžadovala odevzdání kompletních osobních údajů, adres a telefonních čísel zakládajících členů, což vyvolalo vážné obavy z jejich zneužití tajnou policií KGB. Komunity, které sítem neprošly nebo odmítly citlivá data poskytnout, byly odsouzeny k nucené likvidaci.

Statistiky z roku 2026 ukazují plošné snižování počtu legálních křesťanských komunit v zemi. Ve Vitebské oblasti klesl jejich počet z 565 na 492, v Mogilevské oblasti z 299 na 237 a v Gomelské oblasti ze 419 na 380 registrovaných sborů. Sám prezident Lukašenko v květnu 2026 během setkání s americkým kazatelem Franklinem Grahamem nechtěně odkryl statistiku, podle níž v Bělorusku zbývá 850 protestantských komunit z původních 931, což znamená administrativní zrušení 81 sborů, včetně minské církve Ioann Predtecha.

Nejtvrdší zásah utrpěla Běloruská řeckokatolická církev, která v zemi ztratila celou čtvrtinu svých farností. Nejvyšší soud v Minsku 9. dubna 2026 definitivně zamítl odvolání řeckokatolické farnosti svatých apoštolů Petra a Ondřeje v Brestu, která byla založena již roku 1596 na základě historické unie z Brestu. Spolu s ní byly zlikvidovány i farnosti v Baranoviči a Ivaceviči. Jakákoliv jejich činnost je nyní nelegální a trestná, přičemž vedoucí odboru pro náboženské záležitosti v Brestu, Pavel Bobruk, tehdy odmítl situaci telefonicky komentovat s odkazem na svůj status státního úředníka.

Cílené postihy pravoslavných duchovních a laiků

Křesťanská vize, vedená pravoslavnou teoložkou Nataljou Vasilevič, dlouhodobě dokumentuje případy, kdy jsou náboženské projevy kriminalizovány pod záminkou boje proti extremismu. V lednu 2026 bylo zahájeno trestní stíhání proti pravoslavnému knězi Alexandrovi Kuchtovi, který uprchl do Vilniusu pod Konstantinopolský patriarchát, a to kvůli organizování sbírek pro exilovou nadaci BYSOL. V květnu 2026 byl ze stejného důvodu zařazen na seznam hledaných osob jerej Georgij Roj, který rovněž působí v Litvě.

Represe dopadají i na laiky. Pravoslavný věřící Andrey Repetij byl obviněn z vlastizrady za odposlech vojenských frekvencí a držen v izolátoru KGB, přičemž spoluvězni potvrdili, že v cele neustále čte Bibli. Další pravoslavný křesťan Evgenij Skochko z Gomelu byl odsouzen ke třem letům v kolonii za zprávy zaslané monitorovacímu projektu Belaruski Hajun a ze stejného důvodu byla k domácímu vězení odsouzená Svetlana Boženkova. V nápravném lágru v Novopolocku zůstává za mřížemi vážně nemocný pravoslavný kněz otec Sergej Rezanovich, odsouzený na 16 let, kterému správa věznice odpírá adekvátní péči při těžké cukrovce a opakovaně ho trestá samovazbou v ŠIZO.

Svědectví z lágru: Realita nápravných zařízení

Skutečný stav náboženské svobody uvnitř běloruského vězeňského systému podrobně zmapovalo lidskoprávní centrum Viasna (Vjasna), které v zemi působí od roku 1996 pod vedením držitele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého. Ten se v květnu 2026 osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, kde předal písemné memorandum o perzekuci věřících. Zprávy centra Viasna, založené na přímých svědectvích propuštěných osob, prokazují, že politickí vězni, kteří jsou v koloniích povinně označováni žlutými štítky, mají do lágrových pravoslavných kaplí přísný zákaz vstupu.

Propuštěná novinářka Katerina Andrejeva popsala, že během velkých křesťanských svátků, jako jsou Velikonoce, prováděli operativní důstojníci u vchodu filtraci a politické vězně dovnitř jednoduše nepustili. Všem vězňům jsou navíc při příjezdu plošně konfiskovány osobní Bible. Pokud si vězeň vrácení Písma vybojuje, je kniha poslána lágrovému knězi, který ji musí zkontrolovat a orazítkovat, což vězni ironicky komentují tím, že církev ověřuje, zda Bible není extremistická. Protestant Pavel strávil měsíce v trestné cele jen proto, že Bibli vytrvale požadoval. Další protestant Kirill dostal v lágru deset dní samotky za to, že se v cele modlil vleže na podlaze.

Novinářka a věřící starověrecké pravoslavné církve Larisa Ščirjaková byla vězeňskou psycholožkou předem varována před otevřeností při zpovědi u lágrového duchovního kvůli vysokému riziku předávání informací vyšetřovacím orgánům. Tvrdé perzekuci čelí i muslimští vězni, kterým bachaři zabavují modlitební koberce a trestají ranní modlitby namaz jako porušení večerky, přičemž během Ramadánu jim správa upírá přístup k jídlu po západu slunce.

Pronásledování katolíků a diplomatické hry

Paralelně s tím probíhá soustavný tlak na Římskokatolickou církev, který se projevuje nuceným vyhošťováním zahraničních duchovních. Státní zmocněnec Alexandr Rumak v květnu 2026 neprodloužil povolení k činnosti devíti polským kněžím, mezi nimiž byl i Adam Straczynski z Ivaceviči, který předtím pozval k modlitbě věřící ze zrušené řeckokatolické farnosti.

Úřady v červnu 2026 začaly rozprodávat v aukcích historické ikony z 18. a 19. století zabavené vyhoštěnému knězi Henryku Okolotovičovi k pokrytí pokuty za údajnou vlastizradu. KGB navíc držela jeho dva farníky, Viktoriju Šanec a Romualda Voynického, celých devět měsíců v cele jako rukojmí, aby nátlakem vynutila falešná svědectví proti knězi. V Minsku zůstává trvale uzavřen ikonický Červený kostel, kde ředitel agentury Minskaja spadčyna Aleksandr Yatsko odmítl farníkům a bývalému knězi Vladislavu Zavalňukovi otevřít plot, aby se 10. dubna 2026 mohli pomodlit u hrobky zakladatele chrámu Edvarda Vayniloviče.

Podle analýz Americké komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), slouží tyto domácí represe v ostrém kontrastu s mezinárodními akcemi, jako byl třídenní evangelizační „Festival naděje“ Franklina Grahama v minské Čižovka-Areně v květnu 2026. USCIRF upozorňuje, že schválení této hromadné akce pro 9 000 diváků nepředstavuje liberalizaci náboženské politiky, nýbrž čistě pragmatický diplomatický nástroj Minska. Zákulisní kontakty s americkými partnery v rámci diskusí o sankcích a propouštění vězňů totiž vedl John P. Coale, americký právník jmenovaný v březnu 2025 zvláštním vyslancem pro Bělorusko, který využil své osobní vazby na Grahama. Běloruský model tak skrze schválení festivalu úspěšně vytváří náboženskou kulisu navenek, zatímco vnitřní křesťanské komunity bez mezinárodního krytí čelí systematickému administrativnímu tlaku.

SPN dříve informoval: V Bělorusku neprodlužují polským duchovním RKC povolení k činnosti.

Přečtěte si také