Člověk, který tvoří ikony ze skla

Zdroj: yorgos.studio - kolekce "New Icons" 

V nedávném článku o benátském Bienále 2026 jsme krátce zmínili zářivou instalaci Kristovy tváře na popraskaném skle v paláci Palazzo Bembo. Tato unikátní práce je dílem kyperského umělce Yorgose Papadopoula, který ve své tvorbě oživuje pravoslavnou ikonografii pomocí netradičního média -  záměrně tříštěného a podsvíceného skla.

Od náhody k unikátní výtvarné technice

Yorgos Papadopoulos se narodil v roce 1969 v kyperském Limassolu. Podle kurátorského popisu jeho série New Icons, formovalo autora prostředí dvou odlišných tradic – západní, vyžadující neustálou novost, a pravoslavné, stavějící na věrnosti kanónu. Po získání diplomu z interiérového designu pokračoval v magisterském studiu keramiky a skla na prestižní Royal College of Art v Londýně.

K jeho charakteristickému výtvarnému stylu ho podle jeho vlastních slov přivedla čistá náhoda, když se mu během studií nešťastnou náhodou rozbila tabule laminovaného skla. Místo toho, aby poškozený materiál vyhodil, byl výslednou strukturou a lomem světla fascinován a začal sklo záměrně tříštit kladivem a kombinovat s pigmenty, plátkovým zlatem či silikonovými gely.

„Sklo je mé plátno, kladiva jsou mé štětce.“

Zdroj: https://www.navigator-consulting.com/

Inspirace na Svaté Hoře Athos

Zásadním "turning pointem" v autorově duchovním i uměleckém směřování byl jeho pobyt na Svaté Hoře Athos. Právě tam si podle svých slov uvědomil, jak hlubokou symbolickou spojitost může mít průhledné sklo s pravoslavným chápáním ikony jako okna do nebeského světa.

„Ikony nejsou jen obrazy posvátna. Jsou samy o sobě posvátné. Odjakživa byly chápány jako okna mezi lidským a Božím světem – a sklo je zároveň průhledné i schopné nést obraz, je zjevením i clonou.“

Zdroj: yorgos.studio - kolekce "New Icons" 

Tradiční kanón očima moderního umění

Galerie Vessel Gallery, která umělce zastupuje, k jeho dělům poznamenává, že Papadopoulos ve svých pracích přetváří tradiční výjevy Bohorodičky, Ježíše Krista a světců. Podle galeristů se snaží propojit dvě zdánlivě protikladné myšlenkové tradice – stálost pravoslavného kanónu a dynamiku současného západního výtvarného umění. Autorovy instalace pracují s podsvícením, díky němuž praskliny ve skle pod ultrafialovým světlem vytvářejí éterický efekt.

Sám umělec na svém webu zdůrazňuje, že abstraktnější vidění reality nebylo pravoslavné tradici nikdy zcela cizí, což dokládá i absence klasické západní perspektivy v tradičním ikonopisectví. Jeho díla byla dosud vystavována v Londýně, New Yorku, Madridu či Kodani.

A co si o takovém přístupu k církevnímu umění myslíte vy? Lze podle vás tradiční duchovní symboliku vyjádřit i moderními, netradičními materiály, nebo by ikona měla zůstat výhradně v hranicích klasického kanónu?

SPN dříve informoval: Bienále Benátky 2026: Stopy víry v moři současného umění

Přečtěte si také

Narození Bohorodice: proč tímto svátkem začíná církevní rok

Dnes, 21. září podle starého kalendáře, slaví pravoslavní Narození Přesvaté Bohorodice – první velký svátek nového církevního roku. Proč právě tímto dnem rok začíná?

Čestný a životodárný Kříž: znamení smrti, které se stalo znamením života

Povýšení čestného a životodárného Kříže patří k velkým svátkům pravoslavného církevního roku. Církev jej slaví 14. září, tedy 27. září podle občanského kalendáře tam, kde se liturgický život stále řídí juliánským kalendářem.

Rozhovor s biskupem Izaiášem: "Sv. mučedník Gorazd je vzorem oběti"

Olomoucko-brněnský biskup Izaiáš v rozhovoru pro SPN hovoří o pouti do Hrubé Vrbky, odkazu sv. Gorazda II. a významu oběti, pravdy a české pravoslavné tradice.

Kdo byl svatý Gorazd II., které ho si dnes připomínáme

Biskup Gorazd II. byl roku 1942 popraven nacisty za ukrytí parašutistů, kteří zabili Heydricha, a stal se jedním z novomučedníků pravoslavné církve.

Církevní nový rok: proč pravoslavný rok začíná 1. září

Podle nového (gregoriánského) kalendáře dnes pravoslavná církev vstupuje do nového církevního roku. Proč právě 1. září a co má toto datum společného s římskými daněmi?

Proces s pravoslavnou církví 1942: cesta ke Kobyliské střelnici

4 a 5. září si připomeneme den, kdy nacisté na Kobyliské střelnici zastřelili představitele české pravoslavné církve. Co všechno předcházelo popravě a jak vypadal samotný proces?