Profesor Georgios Filis: Vzniká nový světový řád
Na teologické konferenci v řeckém Pireu, věnované ukrajinské církevní otázce a jejím geopolitickým dopadům, vystoupil profesor mezinárodních vztahů a strategie Georgios Filis s přednáškou pod názvem „K novému světovému řádu: Měnící se mezinárodní systém a postavení helénismu“. Jak jsme již slíbili, přinášíme nyní podrobný rozbor jeho vystoupení.
Transformace světového systému
Profesor Filis zdůraznil, že svět prochází zásadní fází přechodu mezi stabilními epochami. „Od pádu Sovětského svazu v roce 1991 do roku 2022 jsme prožili 32 let přechodného období. Byla to fáze mezi stabilitou studené války a novým, zatím nedefinovaným řádem,“ uvedl. Tuto nestabilitu podle něj ukončila ruská invaze na Ukrajinu. Podle profesora se podobné přechody v dějinách již odehrály. Od Vídenského kongresu v roce 1815 do první světové války panovala 99 let stabilita. Následovalo 31 let nestability (1914–1945), které ukončil nový stabilní řád studené války. Od něj pak svět znovu vstoupil do „tekuté“ fáze.
„Přepisují se hranice“
„Nacházíme se v systému, kde se přepisují hranice,“ prohlásil profesor. Jako příklady uvedl Jugoslávii, Kosovo, Gruzii(2008), Ukrajinu (od roku 2014) a připomněl také tzv. arabské jaro, které se podle jeho slov proměnilo v „islamistickou zimu“.
„Již v roce 2012 jsme v konferenci s profesorem Maziem varovali, že arabské jaro se promění v něco jiného – a přesně to se stalo,“ poznamenal. Podle Filise je třeba, aby Řecko reflektovalo tyto vývojové trendy, a to jak bezpečnostně, tak hodnotově.
Hybridní systém velmocí
Profesor Filis popsal nový vznikající řád jako hybridní multipolární systém, v němž dominují USA, Čína a Rusko, ale výrazně posilují i regionální mocnosti, jako je Indie. Domnívá se, že aktuálně převládá dvoupólová struktura (USA–Čína) s příměsí modelu z roku 1815, v němž figurovaly „velmoci“ s různou úrovní vlivu.
Řecko není malá země
Filis ostře odmítl stereotyp o Řecku jako o „malé zemi“: „Řecko není malá země. Je to střední mocnost s vysokým potenciálem. Pokud započítáme i Kypr, máme obrovské množství námořních a energetických zdrojů, měkkou sílu skrze pravoslaví a klíčové postavení v euroatlantických strukturách.“ Apeloval, aby si Řecko začalo více vážit svého kulturního a duchovního kapitálu – např. pravoslaví – a začalo jej strategicky využívat i v rámci zahraniční politiky.
Eurasie a hrozba globálního střetu
Profesor se následně věnoval geopolitické teorii Halforda Mackindera, který upozorňoval na klíčové postavení východní Evropy a eurasijského prostoru. Uvedl, že dnes jsou Ukrajina, Černomoří a Východní Středomoří klíčové zóny, kde se formuje nová rovnováha sil.
Zmínil možnost nové eurasijské integrace, tentokrát skrze spojení Ruska s Čínou. „Dnes sledujeme silnou energetickou spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Jsou zde instituce jako BRICS či další alianční rámce, které dokazují posun v multipolárním směru,“ uvedl.
Závěr: Hrozby i příležitosti
Profesor Filis varoval, že tento systém je nestabilní, konkurenční a nese riziko globálního konfliktu. „Ale také přináší příležitosti – pokud je budeme umět využít,“ uzavřel.
