Katolická církev v Polsku s dalším poklesem důvěry
Už jen něco málo přes jednoho ze tří Poláků deklaruje důvěru v katolickou církev – vyplývá z průzkumu.
Zářijový průzkumu veřejného mínění v Polsku ukazuje výrazný pokles důvěry Poláků v Katolickou církev. Tento výzkum pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) provedla agentura IBRiS. Výsledky, sledující změny od roku 2016, naznačují, že církev během pouhých devíti let ztratila důvěru téměř čtvrtiny společnosti.
Podle údajů klesl celkový podíl lidí, kteří deklarují důvěru (rozhodně nebo spíše důvěřují) církvi, z 58 % v září 2016 na 35,1 % v září 2025 – tedy o 22,9 procentního bodu. Zároveň se míra nedůvěry téměř zdvojnásobila, z 24,2 % na 47,1 %.
Nejvíce alarmující změna nastala v posledním roce. Mezi říjnem 2024 a zářím 2025 se celkový ukazatel důvěry snížil o 4,3 procentního bodu, což je jeden z nejrychlejších poklesů v historii sledování. Ve stejném období vzrostl podíl „rozhodně nedůvěřujících“ o 4,8 procentního bodu, což naznačuje, že právě tato skupina stojí za celkovým propadem.
„Prezentované výsledky nenechávají žádné pochybnosti – čelíme krizi důvěry s dosud nevídanou dynamikou. Pokles o více než čtyři procentní body během jediného roku je signálem, že proces eroze důvěry výrazně zrychlil. Instituce církve stále více ztrácí svou pozici přirozené autority ve společnosti, což je patrné zejména v rostoucí skupině lidí, kteří jí rozhodně nedůvěřují. Výsledky naznačují nutnost hluboké reflexe a strategické změny v komunikaci, aby bylo možné alespoň částečně obnovit ztracený sociální kapitál,“ komentuje Kamil Smogorzewski, ředitel komunikace IBRiS.
Průzkum rovněž ukazuje rostoucí polarizaci postojů vůči církvi. Podíl lidí, kteří „rozhodně důvěřují“ církvi, dosáhl rekordně nízké úrovně 7,2 %, zatímco skupina „rozhodně nedůvěřujících“ tvoří 26,1 %.
Média a sociologické průzkumy často uvádějí, že pokles důvěry v katolickou církev mezi Poláky, zejména u mladé generace ve městech, je způsoben kombinací několika faktorů. Za primární se považují skandály se sexuálním zneužíváním a zjevná neochota církevní hierarchie je důsledně řešit, čímž zásadně podkopává svou morální autoritu. Velkou měrou přispívá i silné a nepřetržité propojení církve s konzervativní politikou, které v očích veřejnosti stírá hranice a přenáší kritiku kontroverzních zákonů (jako je zpřísnění potratů) přímo na církev. Mnoho mladých lidí se navíc neztotožňuje s konzervativními morálními postoji církve k moderní společnosti, přičemž vliv západní sekularizace a individualizace nadále oslabuje tradiční silné náboženské vazby.
SPN nedávno psal, že Vatikán hlásí nárůst počtu katolíků, ale úbytek kněží pokračuje
