Dnes Církev slaví památku svatého knížete Rostislava Velkomoravského
Naše redakce vám přináší životopis a duchovní odkaz svatého knížete Rostislava, vládce Velké Moravy a zakladatele slovanské církevní tradice, kterého si dnes, 28. října, připomíná Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
ŽIVOTOPIS SV. KNÍŽETE ROSTISLAVA
Svatý Rostislav, vládce Velkomoravské říše, usedl na trůn kolem roku 846. Byl synovcem knížete Mojmíra I. a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností raně středověké Evropy.
V době jeho vlády se Velká Morava stávala významnou mocností mezi Východem a Západem – a právě Rostislav toužil, aby jeho národ přijal křesťanskou víru v jazyce, kterému bude rozumět. Požádal proto byzantského císaře Michaela III. o vyslání učenců, kteří by mohli šířit evangelium ve slovanském jazyce. Na jeho žádost byli v roce 863 vysláni svatí bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří přinesli slovanskou bohoslužbu, přeložili Písmo svaté a položili základy písemné kultury a duchovního života našich zemí. Rostislav tímto činem zajistil nejen duchovní svobodu svému lidu, ale také kulturní a národní samostatnost, která se opírala o víru a mateřský jazyk.
UTRPENÍ A MUČEDNICTVÍ
Rostislavův odpor vůči rostoucímu vlivu Franského království a jeho církve se stal příčinou jeho pádu. V roce 870 byl zrazen svým synovcem Svatoplukem, vydán Frankům a oslepen. Zemřel v zajetí, patrně roku 870, v hluboké víře a odevzdanosti Bohu.
Církev jej ctí jako mučedníka a ochránce víry mezi Slovany. Jeho utrpení bylo přijato jako svědectví o věrnosti Kristu a o odhodlání zachovat víru neporušenou.
KANONIZACE
Svatý kníže Rostislav je uctíván jako obránce slovanské víry, jednoty a vzdělanosti. Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku jej oficiálně kanonizovala v roce 1994, kdy byl jeho svátek pevně stanoven na 28. října – symbolicky v den, který je v českém prostředí spjat také se vznikem samostatného státu. Jeho svaté ostatky nejsou dochovány, ale jeho památka se uchovává v chrámových ikonách, modlitbách a hymnech, které oslavují jeho odvahu a věrnost Kristu.
JEHO ODKAZ
Svatý Rostislav nám zanechal poselství, že víra a jazyk jsou základem duchovní svobody. Jeho rozhodnutí přizvat slovanské misionáře z Byzance zůstává jedním z nejdůležitějších duchovních kroků v dějinách našeho národa. Díky němu mohlo Boží slovo zaznít ve slovanském jazyce – a zrodila se kultura, která přetrvala tisíciletí.
ZÁVĚREM
Dnešní svátek svatého knížete Rostislava nám připomíná, že pravá velikost vládce se nepozná podle meče, ale podle víry, moudrosti a oběti pro svůj lid. Jeho čin otevřel cestu slovanskému písmu, liturgii i vzdělanosti – a stal se základem identity, kterou Církev chrání dodnes.
SPN take psal i o věrozvěstech - sv. Cyrilovi a Metodějovi.
