Nigérie odmítá kritiku USA za pronásledování křesťanů
Nigérijská vláda odmítla rozhodnutí Spojených států, které ji znovu zařadily mezi země porušující náboženskou svobodu kvůli útokům na křesťany. Označení je podle ní založeno na chybných datech a politických motivech.
O případu informuje agentura Reuters. Nigérijská vláda ve středu ostře reagovala na krok americké administrativy, která ji minulý týden zařadila mezi „země zvláštního zájmu“ kvůli údajnému porušování náboženské svobody. Prezident Donald Trump přitom varoval, že pokud Nigérie „nezastaví zabíjení křesťanů“, Spojené státy mohou podniknout rychlou vojenskou akci.
Ministr informací Mohammed Idris označil americké rozhodnutí za „neopodstatněné“ a zdůraznil, že Nigérie čelí především terorismu, nikoli náboženskému pronásledování. „Jakýkoli narativ naznačující, že stát nečiní kroky proti nábožensky motivovaným útokům, je založen na dezinformacích a vadných datech,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle Idrise vláda prezidenta Boly Tinubua dosáhla od svého nástupu v květnu 2023 výrazných úspěchů v boji proti terorismu. „Tento boj se týká jak muslimů, tak křesťanů. Naší prioritou je ukončit extremismus prostřednictvím vojenské spolupráce, regionální koordinace a dialogu,“ dodal ministr.
Náčelník nigerijského generálního štábu generál Olufemi Oluyede již dříve prohlásil, že země čelí teroristickým útokům, nikoli systematické perzekuci křesťanů. Nigérijská prezidentská kancelář přitom uvedla, že je připravena spolupracovat se Spojenými státy na potírání islamistických povstalců, pokud bude respektována územní suverenita země.
O napětí mezi Washingtonem a Abujou se začalo mluvit poté, co bývalý prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že nařídil Pentagonu připravit „možnou vojenskou akci“ proti Nigérii. SPN o tomto prohlášení informoval v článku „Trump pohrozil vojenským zásahem v Nigérii kvůli útokům na křesťany“.
Nigérie, kde žije přes 220 milionů obyvatel rozdělených téměř rovnoměrně mezi muslimy a křesťany, dlouhodobě čelí násilí extremistických skupin, zejména Boko Haram. Analytici upozorňují, že většina obětí těchto útoků pochází z muslimského severu, což podle nich ukazuje, že konflikt má komplexní a nikoli čistě náboženský charakter.
SPN včera informoval: New York má prvního muslimského starostu, stal se jím Zohran Mamdani.
