Řecká církev varuje před ztrátou posvátnosti: liturgie není divadlo
Řecká pravoslavná církev varuje před zesvětštěním bohoslužby.
Posvátný synod Řecké pravoslavné církve zveřejnil závěry 19. celořeckého liturgického sympozia, které se uskutečnilo 22.–24. září 2025 v metropolii Peristeri. Tématem letošního setkání bylo „Posvátnost Božské liturgie v době zesvětštění“, přičemž hlavní pozornost byla věnována ochraně posvátnosti bohoslužby a obnově duchovního života věřících, informuje portál Orthodox News Agency.
V závěrečném dokumentu se zdůrazňuje, že Církev je povolána bránit se pronikání světského ducha do liturgického života. Božská liturgie není kulturním představením, ale „živým společenstvím s Bohem“, které musí být slaveno „s úctou a bázní Boží“.
Zesvětštění se podle účastníků projevuje povrchností, technokratickým přístupem k víře a přeměnou liturgie na společenskou událost bez duchovní hloubky. Církev má proto usilovat o návrat k duchu modlitby, pokání a zbožnosti.
Hlavní závěry sympozia
- Apoštol Pavel vybízí věřící, aby Pána uctívali s náležitou úctou a bázní Boží (Židům 12,28).
- Pastýři Církve jsou povoláni zachovávat řád bohoslužby a čelit odchylkám zesvětštění podle apoštolské zásady: „Všechno ať se děje důstojně a spořádaně“ (1 Kor 14,40).
- Božská liturgie není divadlem, ale mystagogickým společenstvím. Dramatické prvky (např. Svatý týden) mají symbolický a didaktický účel a nesmějí být používány pro okázalost či předvádění.
- Zesvětštění se projevuje i nadměrným používáním moderních technologií při přenosech bohoslužeb. Přenos by měl končit čtením evangelia a kázáním. Církev varuje před „propagací“ chrámů skrze živé přenosy.
- Odpojení svátostí křtu, myropomazání a manželství od eucharistie vede ke ztrátě společenství a proměňuje svátosti v individuální obřady. Církev připomíná, že svátosti jsou součástí cesty k Božímu království, nikoli světskými slavnostmi.
- Diakonské výzvy a liturgický řád mají chránit svatost liturgie před vlivy světského ducha a vést věřící k uctívání „v duchu a v pravdě“.
- Církevní zpěv se zesvětšťuje, když se mění v hudební výkon:
– nahrazuje ducha modlitby duchem okázalosti,
– mění věřící v publikum a zpěváka v umělce,
– činí z umění cíl sám o sobě.
Správný církevní zpěv má zachovávat „kající prostotu“ a sloužit společenství. - Svátost zpovědi vyžaduje opravdové pokání, nikoli jen zlepšení chování. Kněží mají být řádně vzděláni a duchovně připraveni, aby dokázali odpovídat na duchovní potřeby věřících.
- Magický přístup ke svátosti pomazání nemocných i k jiným svátostem musí být překonán katechezí a duchovní přípravou. Účast na svátosti má být spojena se zpovědí a modlitbou.
- Církevní liturgie není pouhým náboženským úkonem, ale způsobem života – přípravou na věčný život a společenství s Bohem. Církev odmítá racionalistický a utilitární pohled moderní společnosti.
- Lidé Církve mají být obezřetní při přijímání světských způsobů a praktik, zejména těch, které pocházejí z politické sféry.
Dříve SPN informoval o tom, že Řecká pravoslavná církev rozdělila v roce 2024 na charitu 128 milionů eur.
