Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli ústavní novele
Evropská komise spustila řízení o porušení povinnosti vůči Slovensku kvůli nedávné změně ústavy, která posiluje pojetí svrchovanosti země zejména v otázkách národní identity. Spor se tak otevírá jen několik týdnů poté, co Bratislava schválila novelu článku 7 základního zákona.
Slovenská vláda nyní čelí kritice kvůli tomu, že přijaté změny umožňují tamním orgánům posuzovat, zda a v jakém rozsahu se na území Slovenska může uplatňovat právo Evropské unie, informuje web ČT24. Podle Evropské komise novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU, a proto Brusel zaslal Bratislavě oficiální výzvu, první krok v řízení o porušení povinnosti.
Schválená ústavní změna doplnila článek 7 o ustanovení týkající se ochrany svrchovanosti Slovenska zejména v otázkách národní identity. Podle právních expertů i premiéra Roberta Fica ústava nyní v tzv. kulturně-etických otázkách upřednostňuje slovenské právo před evropským a mezinárodním. Evropská komise již na začátku podzimu upozorňovala, že taková úprava je v rozporu se základními principy Unie, nicméně během jednání nedošlo k žádné změně postoje.
Mluvčí Komise Markus Lammert v listopadu zdůraznil, že přednost práva EU před vnitrostátním právem členských států – včetně jejich ústav – je klíčovým pilířem fungování Unie. Rozhodnutí zahájit řízení proto podle něj představuje ochranu jednotného právního rámce. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby své kroky vysvětlilo a reagovalo na výhrady Bruselu.
Premiér Robert Fico však jakékoli úpravy odmítá. Uvedl, že Bratislava nemá „ani důvod, ani prostor“ k tomu, aby měnila text ústavy po poslední novele, a vyjádřil přesvědčení, že Slovensku nehrozí žaloba. Kritiku postupu Komise vyslovil také místopředseda KDH Viliam Karas, podle něhož novelizace ústavy nezpochybňuje přednost evropského práva ve vymezených kompetencích EU. Opoziční liberálové z SaS naopak označili zásah Komise za předvídatelný důsledek kroků, které vláda podle nich učinila bez ohledu na dopady.
Evropská komise současně zahájila řízení i s Českou republikou, a to kvůli nesprávnému provedení směrnice Euroviněta. Ta ovlivňuje systém zpoplatnění silnic a vyžaduje zohlednění environmentálních nákladů, jako je znečištění ovzduší, hluk a emise CO₂. Stejné výtky směřují Brusel vůči Maďarsku a Rakousku. Tyto země mají rovněž dva měsíce na odpověď.
Proces řízení o porušení unijního práva zahrnuje několik fází. Po zaslání prvního upozornění může následovat odůvodněné stanovisko a teprve poté případné postoupení věci k Soudnímu dvoru EU. Pokud stát ani poté nápravu nezjedná, může mu soud uložit finanční sankce. Komise v minulosti zahájila obdobný postup například vůči Polsku kvůli zpochybňování nadřazenosti práva EU.
SPN nedávno informoval o vystoupeních v Evropském parlamentu, kde zazněla obvinění, že EU vnucuje „transgenderovou ideologii“.
