Dvě třetiny lidstva žijí v místech, kde je porušována náboženská svoboda
Podle nové zprávy nadace Aid to the Church in Need čelí více než 5,4 miliardy lidí po celém světě vážnému porušování náboženské svobody. Situace se nadále zhoršuje v Africe, Asii i na Západě.
Náboženská svoboda je základním lidským právem chráněným článkem 18 Všeobecné deklarace lidských práv. V posledních letech se však toto právo dostává pod rostoucí tlak a v některých částech světa téměř mizí. O zprávě informoval portál The Irish Times.
Nadace Aid to the Church in Need zveřejnila svůj aktuální report Religious Freedom in the World, který sleduje stav náboženské svobody ve 196 státech. Podle zjištění výzkumníků žije více než dvě třetiny lidstva v zemích, kde dochází k závažným porušením – ať už v podobě diskriminace, systematického útlaku či brutálního pronásledování.
Autoři zprávy upozorňují, že vážné porušování svobody vyznání se odehrává ve 62 zemích, z nichž 24 spadá do kategorie „perzekuce“ a 38 do kategorie „diskriminace“. Historická zkušenost zároveň ukazuje, že tam, kde je potlačena náboženská svoboda, často následuje širší potlačování lidských práv.
Nejvážněji zasaženým kontinentem zůstává Afrika. Islamistické militantní skupiny způsobují masové vysídlování křesťanů, ničí chrámy a páchají masakry. V severní Nigérii nechávají útoky ozbrojených skupin tisíce mrtvých a celé vesnice jsou nutné prchat. V zemích Sahelu – zejména v Burkině Faso, Nigeru a Mali – byly celé komunity smeteny z mapy. V Súdánu navíc občanská válka zcela vymazala některé starobylé křesťanské komunity.
Zpráva upozorňuje také na rostoucí zneužívání moderních technologií k potlačování náboženských komunit. V zemích jako Čína, Eritrea, Írán či Nikaragua státní režimy využívají masové sledování, restriktivní legislativu i tvrdé represe proti všem formám náboženství, které považují za ohrožení státní ideologie.
Podobné metody se objevují i v Indii, kde křesťanské a muslimské komunity čelí takzvané „hybridní perzekuci“. Ta kombinuje diskriminační zákony s hrozbou násilí, často podníceného agresivní politickou rétorikou. V Pákistánu jsou křesťané vystaveni nepravdivým obviněním z rouhání, která slouží k umlčení a zastrašení menšin.
Znepokojivý vývoj však pozorujeme také na Západě. V Evropě čelí křesťané rostoucímu tlaku v médiích, politice i na pracovišti. Karikatury a zesměšňování víry vedou k podezřívavosti vůči lidem, kteří se ke své víře hlásí. Tyto jemné, „zdvořilé“ formy vytlačování, které papež František označil za „zdvořilé pronásledování“, mohou na první pohled působit neškodně, ale v praxi oslabují postavení věřících ve veřejném prostoru.
V kultuře zdůrazňující toleranci a inkluzi vzniká paradox – lidé jsou vylučováni a odmítáni právě pro své křesťanství. Mnozí věřící proto svou víru raději skrývají ze strachu, že budou odsouzeni či označeni nálepkou.
Závažnost situace dokládá i skutečnost, že více křesťanů bylo zabito pro svou víru během posledního století než v předchozích 1 900 letech dějin křesťanství. Rok 2025 tak připomíná, že boj za náboženskou svobodu zdaleka nekončí a miliony lidí po světě stále čekají na osvobození z útlaku.
SPN nedávno informoval o tom, že padesátce unesených žáků v Nigérii se podařilo uprchnout.
