Křesťanských zemí ubývá: sekularizace mění světovou náboženskou mapu
Dekáda výrazných změn: čtyři státy ztratily křesťanskou většinu, tři získaly většinu bez vyznání.
Během let 2010–2020 došlo k výrazným posunům v globálním náboženském složení jednotlivých zemí. Nová rozsáhlá analýza ukazuje, že počet států, v nichž křesťané tvoří nadpoloviční většinu, se během této dekády snížil. Za změnou stojí především rychlý nárůst lidí, kteří se hlásí k ateismu, agnosticismu nebo kategorii „bez vyznání“. Tyto závěry vyplývají z globální studie, kterou zveřejnil portál PewResearch.org.
Čtyři státy přišly o křesťanskou většinu — poprvé v moderní historii
Podle analýzy křesťané ztratili většinu v těchto zemích:
- Spojené království – 49 % křesťanů (pokles ze 64 % v roce 2010)
- Austrálie – 47 % (pokles z 61 %)
- Francie – 46 % (pokles z 57 %)
- Uruguay – 44 % (pokles z 57 %)
V Británii, Austrálii a Francii tak již neexistuje žádná náboženská skupina, která by představovala více než polovinu obyvatel.
Uruguay se zároveň stala první zemí v Americe, kde většinu tvoří lidé bez vyznání (52 %).
Pokles křesťanské populace v těchto zemích je spojován zejména se sekularizačními trendy, kulturními změnami a úbytkem mladých lidí, kteří by se k tradičním církvím hlásili.
Vzrůstá počet zemí, kde dominuje „bez vyznání“
Do roku 2010 mělo většinu bez vyznání sedm zemí světa – například Česko (73 %), Japonsko (57 %) nebo Čína (90 %).
Mezi lety 2010 a 2020 přibyly další tři:
- Nizozemsko – 54 % bez vyznání
- Nový Zéland – 51 %
- Uruguay – 52 %
Zejména Nizozemsko a Nový Zéland během posledních let zaznamenaly rychlý nárůst sekularizace, zřetelný především u mladších generací.
Křesťanství: většina v zemích, ne však v populaci
Křesťané jsou sice většinou v 60 % zemí světa, avšak tvoří pouze 29 % celosvětové populace.
Důvody jsou dva:
- Křesťané jsou rozloženi relativně rovnoměrně po celém světě, tedy v mnoha státech s menším počtem obyvatel.
- Největší světové populační státy – Čína a Indie – mají nízký podíl křesťanů.
Oproti tomu například hinduisté tvoří 15 % světové populace, ale většinovou skupinou jsou pouze ve dvou zemích – Indii a Nepálu.
Muslimské, buddhistické a hinduistické většiny zůstaly stabilní
V období 2010–2020 nedošlo k žádné změně v počtu zemí, kde tvoří většinu:
- muslimové (53 zemí)
- buddhisté (7)
- hinduisté (2)
- židé (1 – Izrael)
Stabilní zůstává také počet zemí, kde dominuje jiná tradiční náboženská skupina.
Více států bez jakékoli náboženské většiny
Počet zemí, kde žádná náboženská skupina nepředstavuje více než polovinu populace, vzrostl ze šesti na sedm.
Patří mezi ně:
- Singapur (největší skupina: buddhisté)
- Mauricius (Hinduisté)
- Jižní Korea (bez vyznání – největší skupina)
- Pobřeží slonoviny (muslimové – největší skupina)
- Spojené království (bez vyznání – největší skupina)
- Austrálie (bez vyznání)
- Francie (bez vyznání)
Tato kategorie bude podle expertů nadále růst, zejména v západní Evropě a Oceánii.
Sekularizace pokračuje a mění světovou mapu
Data ukazují významný demografický trend, sekularizace se prohlubuje a rychle mění strukturu tradičně křesťanských společností.
Nejde jen o pokles příslušnosti k církvím, ale i o nárůst generací, které vyrůstají bez náboženské identity. To má dopady na:
- kulturní hodnoty,
- rodinné struktury,
- politické postoje,
- veřejnou debatu o roli náboženství ve společnosti.
Pew Research zároveň upozorňuje, že tento trend se výrazně liší region od regionu — zatímco Evropa masivně sekularizuje, subsaharská Afrika zažívá růst křesťanství i islámu.
Dříve SPN informoval o tom, že 100 mil. křesťanů po celém světě nemá přístup k Písmu.
