Arménská vláda čelí obviněním z porušování náboženské svobody
Napětí mezi státem a Arménskou apoštolskou církví zaznělo i na půdě Rady Evropy.
Arménská vláda čelí vážným obviněním z porušování svobody náboženství a svobody projevu poté, co bezpečnostní složky v uplynulých měsících zasáhly proti představitelům Arménské apoštolské církve. Na případ upozornil portál Christianity Today, podle něhož se situace dostala i na jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kde vystoupil arménský ministr zahraničních věcí Ararat Mirzojan.
Napětí mezi vládou premiéra Nikol Pašinjan a Arménská apoštolská církev přetrvává od roku 2018, kdy se Pašinjan dostal k moci po tzv. sametové revoluci. Vztahy se dále vyostřily po porážce Arménie ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020 a po následných územních ústupcích Ázerbájdžánu. Katolikos Karekin II. vládu opakovaně kritizoval za selhání v zahraniční politice a podle dostupných informací vyjádřil podporu opozičním protestům.
Kritici vlády tvrdí, že státní orgány reagovaly represí vůči církvi, přičemž mělo být zadrženo až několik desítek duchovních, včetně biskupů. Nejznámějším případem je odsouzení arcibiskupa Mikaela Adžapachjana k dvouletému trestu vězení za výroky, které prokuratura označila za výzvy k násilnému svržení vlády. Arménské úřady odmítají, že by šlo o náboženské pronásledování, a tvrdí, že zasahují proti osobám podněcujícím k převratům a politickému násilí.
Situace zazněla i na jednání Rady Evropy, kde britský poslanec Sir Edward Leigh obvinil arménskou vládu z potlačování jedné z posledních nezávislých institucí v zemi. Ministr zahraničí Mirzojan tato obvinění odmítl a uvedl, že v Arménii nedochází k pronásledování duchovních, ale k postihům osob, které otevřeně vyzývají k násilí. Spor tak nadále vyvolává otázky ohledně stavu demokracie, svobody projevu a náboženských práv v Arménii.
Dříve SPN informoval o tom, že Arménská církev přesouvá synod do Rakouska kvůli sporům s vládou.
