Víno a mučednictví: Bulharsko si připomíná svatou Agátu
Bulharská pravoslavná církev si 5. února připomněla památku svaté mučednice Agáty. Její svátek je spojen nejen s církevní tradicí, ale i s lidovými zvyky, které se v některých regionech dochovaly dodnes.
Bulharská pravoslavná církev si ve čtvrtek připomněla svatou Agátu, jednu z raně křesťanských mučednic, jejíž život je svědectvím neochvějné víry v době krutého pronásledování křesťanů. Podle tradice se svátek týká také nositelů jmen Dobrin, Dobromir, Dobri a jejich ženských podob, informuje náboženský infoservis Sofia News Agency.
Svatá Agáta pocházela ze vznešené rodiny v sicilském Palermu a žila ve 3. století za vlády císaře Decia. Navzdory bohatství a společenskému postavení se rozhodla pro skromný život a pevně setrvala ve křesťanské víře. Po zatčení byla odvedena do Katánie, kde byla vystavena těžkému mučení, avšak víry se nevzdala a zemřela jako mučednice.
Její úcta se brzy rozšířila mezi křesťany a nad jejím hrobem byl postaven chrám. Zvláštní místo má svatá Agáta právě v Katánii, ležící poblíž sopky Etna. Podle tradice bylo město během jedné ničivé erupce zachráněno poté, co věřící pozvedli její roucho proti proudům lávy, což bylo považováno za znamení její přímluvy.
Vedle církevní památky se ke dni svaté Agáty vážou i lidové zvyky. V bulharském prostředí je tento den někdy označován jako „ženský svátek“, při němž ženy symbolicky pijí víno na počest svých manželů. Tento zvyk však vychází z lidové tradice a není součástí oficiálního církevního učení.
Památka svaté Agáty tak i dnes propojuje duchovní odkaz mučednictví s kulturní pamětí a lidovou zbožností pravoslavného světa.
Dříve SPN informoval o tom, že bulharský patriarcha uvedl, že se na Fanaru projednávala otázka PCU.
