Církev slaví Obětování Páně
Na čtyřicátý den po Narození přinesli Panna Maria a Josef Dítě Ježíše do Jeruzalémského chrámu, aby Ho podle zvyku zasvětili Bohu.
Zpráva je převzatá z ukrajinské redakce SPN.
15. února (2. února podle juliánského kalendáře) slaví Pravoslavná církev jeden z dvanácti velkých svátků – Sretení Páně, ustanovený na památku setkání Dítěte Ježíše se starcem Simeonem.
Svátek je ustanoven na památku události popsané v Evangeliu podle Lukáše: na čtyřicátý den po Narození přinesli Panna Maria a Josef Dítě Ježíše do Jeruzalémského chrámu, aby Ho podle zvyku zasvětili Bohu.
Tam je přivítal spravedlivý stařec Simeon, který podle tradice žil více než 300 let. Byl jedním ze sedmdesáti tlumočníků, kteří překládali Písmo svaté do řeckého jazyka. Když Simeon překládal knihu proroka Izaiáše a dospěl ke slovům „Hle, Panna počne v lůně“, zapochyboval a chtěl text opravit. Tehdy se mu zjevil Anděl a oznámil mu, že nezemře, dokud na vlastní oči neuvidí naplnění proroctví.
Vzal Dítě do náruče a Simeon pronesl prorocká slova: „Nyní propouštíš služebníka svého, Vládce, podle slova svého, v pokoji.“
Slovo „sretění“ v překladu z církevněslovanského jazyka znamená „setkání“ – setkání Starého a Nového zákona, setkání lidstva s Bohem.
V tento den se v pravoslavných chrámech konají slavnostní bohoslužby. Věřící přicházejí, aby se pomodlili a uctili sváteční ikony. Po Liturgii se v chrámech slouží vodosvětné molebny s posvěcením zvláštních sretenských svící, s nimiž věřící stojí při bohoslužbách Velkého kánonu Andreje Krétského a Velkého pátku.
Dříve SPN psal, že Pravoslavná církev si připomíná evangelijní událost, kdy podle starozákonního zákona přijal osmý den po svém narození malý Ježíš Kristus obřezání.
