O kaplanské misi PCU v Polsku
Působení kaplanské mise Pravoslavné církve Ukrajiny (PCU) v Polsku vyvolává napětí. Zatímco PCU mluví o nutné péči o uprchlíky, Polská pravoslavná církev si stěžuje v Konstantinopoli.
V říjnu 2022 zřídila PCU „Misi kaplanské pomoci věřícím v zahraničí“, aby zajistila bohoslužby pro statisíce ukrajinských uprchlíků. Jedna z největších misí působí ve Varšavě pod vedením Serhije Sirenka. Ten v nedávném rozhovoru pro portál Zerkalo Nedeli vysvětlil, že mise vznikla po konzultaci s ekumenickým patriarchou Bartolomějem jako reakce na uprchlickou vlnu po invazi ruských vojsk.
Podle představeného PCU se ukrajinští věřící často nechtěli účastnit bohoslužeb v místních chrámech Polské autokefální pravoslavné církve (PAPC). „Mezi většinou duchovenstva PAPC panují proruské nálady a lze od nich slyšet kázání o 'ruském světě', což je pro ukrajinské věřící naprosto nepřijatelné,“ uvedl o. Sirenko v rozhovoru.
Spor o kanonické území
Situace je právně složitá. Tomos o autokefalitě z roku 2019 zakazuje PCU zakládat farnosti mimo území Ukrajiny. PCU proto své struktury v zahraničí nenazývá farnostmi, ale „kaplanskými misemi“. Ty v Polsku fungují převážně v prostorách zapůjčených římskokatolickou církví.
Polská pravoslavná církev, která PCU oficiálně neuznává, vnímá tyto aktivity jako narušení svého výsostného území. Metropolita Sáva proto již v listopadu 2025 zaslal oficiální stížnost ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi. PCU na tuto stížnost reagovala prohlášením, že její kroky jsou činěny v „krajní nouzi“ kvůli údajně „nekanonickému až nekřesťanskému postoji“ části polské hierarchie vůči ukrajinským uprchlíkům.
Polská pravoslavná církev se však proti tomuto působení ostře ohrazuje a trvá na dodržování kanonického práva. Dne 11. listopadu 2025 se k celé situaci pro polský server eKai vyjádřil otec Jerzy Doroszkiewicz, sekretář metropolitní kanceláře PAPC.
„V souladu se zakládací listinou – Tomosem – takzvaná ukrajinská pravoslavná církev nemá právo působit mimo území Ukrajiny. Navíc v souladu s kánony pravoslavné církve tito 'biskupové a duchovní' nedisponují kanonickým svěcením,“ uvedl Doroszkiewicz.
Tím vysvětlil hlavní důvod, proč PAPC odmítá s představiteli PCU sloužit či je vpouštět k oltářům.
Budoucnost po válce
Ačkoliv jsou mise oficiálně dočasné, Serhij Sirenko připustil, že jejich činnost zřejmě neskončí s posledním výstřelem na frontě. „Chápeme, že část věřících zůstane v zahraničí. Pokud by PAPC uznala PCU, naše mise by se prostě staly jejími farnostmi. Pokud se tak nestane, nikdo naše věřící nenechá napospas osudu,“ dodal Sirenko.
SPN dříve informoval, že polská církev projednala možnost výuky pravoslavného náboženství ve školách.
