Vzpomínka na patriarchu Eliáše II. a jeho celoživotní službu Církvi
Gruzie pláče. Ve věku 93 let odešel k Pánu patriarcha a katolikos celé Gruzie Eliáš II., muž, který z trosek sovětského ateismu vzkřísil celou jednu národní církev.
Ve věku 93 let zesnul Jeho Svatost a Blaženost Eliáš II., katolikos a patriarcha celé Gruzie. Patriarcha byl hospitalizován 17. března 2026 v Tbilisi kvůli vážnému vnitřnímu krvácení. Přes veškerou snahu lékařů se jeho stav nepodařilo stabilizovat. Patriarcha Eliáš II. stál v čele Gruzínské pravoslavné církve od roku 1977 a pro Gruzínce představoval nejvyšší morální autoritu, která dokázala provést zemi bouřlivými dekádami od sovětského útlaku až po nezávislost.
Z Vladikavkazu na patriarchální trůn
Narodil se jako Irakli Ghudušauri-Šiolašvili 4. ledna 1933 ve Vladikavkazu. Jeho rodina pocházela z gruzínského regionu Kazbegi s hlubokými kořeny v horské oblasti Chevi, kde byl rod Šiolašviliů dobře znám.
Studoval na Moskevském teologickém semináři a později na Moskevské teologické akademii, kterou absolvoval v roce 1960. V roce 1957 byl vysvěcen na hierodiakona a v roce 1959 na jeromonacha, čímž započala jeho církevní dráha. v roce 1963 přijal biskupské svěcení.
Dne 26. srpna 1963 byl vysvěcen na biskupa Batumi a Šemokmedi a jmenován patriarchálním vikářem. Ve stejném období působil jako první rektor teologického semináře v Mcchetě, jediné duchovní školy v Gruzii v té době, a hrál klíčovou roli při formování nového duchovenstva.V té době byla církev v troskách, v zemi působilo jen 180 kněží a většina chrámů byla zavřená.
V nelehké době sovětské éry byl v roce 1977 zvolen patriarchou, podařil se mu malý zázrak. Pod jeho vedením církev doslova vstala z popela. Během období reforem v Sovětském svazu také dohlížel na vydání moderního gruzínského překladu Bible. Dnes Gruzie disponuje tisíci kněžími, stovkami monastýrů a víra se stala pevnou součástí identity moderního státu.
Hlas míru uprostřed válek
Patriarcha nebyl jen uzavřeným asketou, ale aktivním účastníkem dějin. V dubnu 1989 se v Tbilisi marně snažil zabránit krveprolití při zásahu sovětských vojsk proti demonstrantům. Tehdy se připojil k pokojným demonstrantům v Tbilisi protestujícím proti sovětské nadvládě a naléhavě je žádal, aby se uchýlili do chrámu Kašueti a vyhnuli se tak krveprolití. Navzdory jeho apelům byl protest násilně potlačen
Během občanské války v 90. letech i rusko-gruzínského konfliktu v roce 2008 neúnavně vyzýval k míru. „Pravoslavní Rusové bombardují pravoslavné Gruzínce,“ prohlásil tehdy bolestně a osobně se vydal do okupovaného Gori, aby vyjednal odvoz těl padlých vojáků a přivezl humanitární pomoc lidem v nouzi.
Zachránce národa i příznivec tradic
V letech 1978 - 1983 působil Eliáš II. jako spolupředseda Světové rady církví. V roce 1997 však uprostřed vnitřní opozice dovedl gruzínskou pravoslavnou církev k vystoupení z této organizace, aby zachoval církevní jednotu. V roce 2002 podepsal dohodu s gruzínským prezidentem Eduardem Ševardnadzem, která církvi přiznala zvláštní právní status a uznala její významnou roli v národním životě.
Patriarcha Eliáš II. se zapsal do srdcí Gruzínců i unikátní iniciativou na podporu porodnosti. Slíbil, že osobně pokřtí každé třetí a další dítě v rodině, což v zemi vyvolalo skutečný „baby boom“. Za svůj život se tak stal kmotrem desítkám tisíc gruzínských dětí.
Byl také znám jako zastánce konstituční monarchie, ve které viděl cestu k definitivnímu sjednocení a stabilitě Gruzie. Za svou teologickou a diplomatickou činnost obdržel desítky vyznamenání, včetně čestných doktorátů z New Yorku či Kréty.
SPN dříve informoval: Zesnul gruzínský patriarcha Eliáš II. ve věku 93 let.
