Historický zlom v Albánii: Muslimové již netvoří většinu obyvatelstva
Data z posledního sčítání lidu v Albánii ukazují dramatický pokles muslimské populace. Naopak počet křesťanů, zejména pravoslavných, podle církevních dat roste.
Albánie poprvé po více než 200 letech přestává být zemí s absolutní muslimskou většinou. Vyplývá to z analýzy dat sčítání lidu z roku 2023, která vyvolala širokou diskusi o proměně náboženské identity země. Podle těchto statistik klesl podíl muslimské populace na 45,7 %, což je výrazný propad oproti 56,7 % zaznamenaným v roce 2011. Informuje o tom albánská redakce portálu SPN.
Historicky se Albánie stala většinově muslimskou zemí v 15. století po dobytí území Osmanskou říší. Před tímto obdobím bylo teritorium převážně křesťanské. Současný vývoj je proto mnohými analytiky označován za symbolický „návrat ke kořenům“. Zatímco státní sčítání postavené na sebeidentifikaci občanů ukazuje pokles islámu, údaje z církevních zdrojů naznačují opačný trend u křesťanských komunit.
Podle údajů Albánské pravoslavné církve z roku 2024, které se opírají o matriky křtů a seznamy farností, může pravoslavná populace v zemi přesahovat 24 % celkového počtu obyvatel. To by znamenalo, že křesťanství je v zemi na vzestupu a tvoří stále významnější společenskou sílu. Rozdíly mezi státním sčítáním a církevními statistikami jsou dány odlišnou metodologií, nicméně trend oslabování dominantního postavení islámu je, dle albánské redakce SPN, nepopiratelný.
I přes tyto hluboké demografické změny zůstává Albánie zemí s vysokou mírou náboženské tolerance. Tradice pokojného soužití mezi různými vírami je i nadále základním pilířem albánské společnosti, a to i v situaci, kdy se její náboženská mapa po staletích od základů přepisuje.
O tomto pokojném soužití věřících promluvil v rozhovoru pro SPN také albánský arcibiskup Jan.
