Budoucnost nejstaršího pravoslavného monastýru zůstává nejistá
Starobylý monastýr svaté Kateřiny na Sinaji čelí přetrvávající nejistotě po rozhodnutí egyptského soudu, které vyvolalo mezinárodní reakce.
Monastýr svaté Kateřiny na Sinajském poloostrově, považovaný za nejstarší nepřetržitě fungující křesťanský monastýr na světě a dnes součást pravoslavné církve, se ocitl v centru právního a diplomatického sporu. Informovala o tom agentura Reuters.
Egyptský správní soud v květnu 2025 rozhodl, že pozemky, na nichž se monastýr nachází, náleží státu, a vyvolal tím přetrvávající nejistotu ohledně jeho budoucnosti. Mnišské komunitě bylo ponecháno právo užívání samotného kláštera a jeho náboženských objektů, soud však neuznal její vlastnický nárok. Rozhodnutí se týká i některých okolních pozemků, včetně vinic a zahrad, které mniši dlouhodobě využívali.
Jak uvedla Světová rada církví, situace vyvolává vážné obavy o právní postavení monastýru i jeho komunity. Organizace upozornila, že mniši se mohou ocitnout v postavení nájemců, jejichž pobyt závisí na každoročním povolení ze strany egyptských úřadů, a vyzvala k přijetí jasné dohody, která by zajistila dlouhodobou ochranu tohoto místa.
Do situace se zapojily také vlády Řecka a Egypta, které po jednáních deklarovaly vůli zachovat náboženský charakter monastýru i jeho historický status. Obě strany usilují o dohodu, jež by zajistila ochranu práv monastýru a jeho další fungování, zatímco egyptští představitelé zdůrazňují, že jeho duchovní role má zůstat zachována.
Podle údajů UNESCO byl monastýr založen v 6. století z podnětu byzantského císaře Justiniána I. a nachází se na úpatí hory Sinaj, kde měl podle biblické tradice Mojžíš přijmout Desatero. Celá oblast má mimořádný význam pro křesťanství, islám i judaismus a je zapsána na seznamu světového dědictví.
Na širší dopady upozorňuje také portál Orthodox Observer, podle něhož spor probíhá paralelně s rozsáhlým rozvojovým projektem zaměřeným na podporu náboženského turismu v oblasti. Zatímco jeho zastánci poukazují na ekonomické přínosy, kritici varují před narušením tradičního mnišského života a ohrožením jedinečného charakteru tohoto místa.
Budoucnost monastýr tak zůstává otevřená a nadále je předmětem jednání, která mají rozhodnout o zachování jeho historického postavení i každodenního fungování.
Dříve SPN informoval o tom, že u Říma objevili jeden z největších křesťanských chrámů ze 4. století.
