Košická katedrála skrývá poklady světového pravoslaví pod jednou střechou

Košický pravoslavný katedrální chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky, svatého Jana Milostivého a svaté Rozálie z Palerma má dokončený celý svůj interiér již druhým rokem. Reportáž o ikonografii chrámu odvysílala slovenská veřejnoprávní televize STVR v pořadu Orientácie.

Správca košickej farnosti protojerej Matúš Spišák priblížil históriu výzdoby: „Tento rok si pripomíname 20 rokov od začiatku výstavby katedrálneho chrámu v Košiciach. Je to veľká radosť pre nás pravoslávnych Košičanov, pretože chrám už dostal aj svoju dušu v podobe ikonografickej výzdoby. Prvá etapa začala v roku 2014 a išlo o ikonostas, čiže stenu, ktorá oddeľuje oltárnu časť od chrámovej lode. Druhá etapa začala v roku 2022 a dokončili sme ju v roku 2024, kedy boli tieto krásne ikony posvätené naším arcibiskupom Jurajom 1. septembra na sviatok svätej Rozálie z Palerma."

Samotnou ikonografickou koncepci chrámu popsal arcibiskup michalovsko-košický Juraj: „Chrám má nezvyklou architektonickou podobu a snažili jsme se, aby i jeho vnitřek byl zvláštní. Konkrétně co se kopule týče, inspirovali jsme se Ravennou, ravennskými mozaikami z doby císaře Justiniána. Ze zobrazení města s nápisem ‚nebeský Jeruzalém' vycházejí postavy svatých – muži na jedné straně a ženy na druhé. Jejich tváře, jejich postoj, jejich oblečení, vítězné koruny a věnce jsou jasnou ravennskou inspirací. Toto ikonografické znázornění je zároveň modlitbou za naše město, aby se Bůh oslavil i v něm."

Dále se arcibiskup pozastavil u toho, proč je interiér chrámu tak jasný a zářivý: „Další zajímavé prvky vycházejí z tohoto ravennského stylu, i když ho přesně nekopírují. Na výzdobu katedrálního chrámu byly použity pouze přírodní pigmenty, tedy drcené minerály, nic umělého. Proto chrám není tmavý, ale světlý, zářivý a prozářený."

Pozastavil se i u historie spojené s Panonií a Slovenskem: „Málokdo ví, že s Panonií souvisí i naše historie Slovenska. Prvním panonským biskupem, biskupem Sirmia, císařského města, byl Pavlův učedník Andronik, který v tomto městě působil spolu se svou manželkou Junií. Píše o nich Nový zákon. Proto na kůru, tedy na místě, kde zpívá sbor, mimo jiné najdete obrazy právě Andronika a jeho manželky Junie. Oni znovu zdůrazňují apoštolské kořeny přítomnosti křesťanství u nás."

K výjevu nad ikonostasem arcibiskup Juraj dodal: „Nad ikonostasem si můžete všimnout velmi zajímavého znázornění ukřižování. To je inspirace syrskými rukopisy z pozdní antiky. Kristus je na kříži zahalený, protože se nechce zdůraznit jeho nahota a utrpení, ale jeho oslava a vítězství. On, byť přibitý na dřevě kříže, je vítězem nad smrtí. A protože má na sobě purpurový královský oděv s tzv. klavis, tedy klíči, které byly znakem nositele královského úřadu, jedná se o vítězného krále."

Arcibiskup Juraj přiblížil také duchovní bohatství relikvií a ikon: „V našem chrámu najdete ikony, které pocházejí od pravoslavných i nejen pravoslavných umělců z celého světa. V nich často bývají vloženy relikvie svatých, tedy zlomky pozůstatků těl těchto oslavených bratří a sester. Najdete zde svaté z Blízkého východu, novomučedníky, kteří v době osmansko-turecké nadvlády hovořili řecky nebo arabsky. Proto jsou nápisy v různých jazycích. Najdete zde i naše slovenské svaté – svatého Andreje-Svorada a svatého Benedikta Nitranského, kteří jsou součástí naší identity a kulturního dědictví. Najdete zde i české svaté – Václava, Ludmilu, Ivana a Prokopa. Najdete v našem chrámu i ikonu s ostatky svatého Štěpána Uherského, našeho prvního korunovaného krále, který zasvětil celé své království, tedy včetně našeho Slovenska, přesvaté Bohorodičce, Matce Boží. "

Na závěr arcibiskup dodal: „Díky množství svatých, kteří jsou zde přítomni i ve svých relikviích, nemusíte za těmito duchovními poklady cestovat po celém světě. Najdete je doslova u nás v Košicích."