Sudetoněmecké dny: Wintonův syn, disidenti a církve podpořili smíření
České církve i významné osobnosti ocenily dialog Čechů a Němců, doprovodné akce však provázely přísné bezpečnostní patálie.
Od čtvrtka do Svatodušního pondělí se v České republice poprvé v historii konaly celonárodní Sudetoněmecké dny, které do moravské metropole přivedla iniciativa Meeting Brno. Tradiční svatodušní setkání, jež zastupuje Němce vysídlené z Československa po druhé světové válce a jejich potomky, se doposud konalo výhradně v Německu. O této události podrobně informoval křesťanský magazín Christnet.eu.
Podle magazínu Christnet získala akce silnou podporu z řad církví i mezinárodních osobností. Římskokatolická církev setkání oficiálně podpořila prostřednictvím Rady Iustitia et Pax při České biskupské konferenci vedené biskupem Tomášem Holubem, podle níž nelze měnit historii, ale je možné změnit náš pohled na ni.
Dejme šanci i setkáním spojeným s letošním sudetoněmeckým dnem konaným v příštích dnech v Brně." - z prohlášení
Synod Českobratrské církve evangelické na svém zasedání v Chebu rovněž vydal prohlášení, v němž ocenil odvahu ke smíření a odsoudil politické snahy zneužívat historická zranění k rozdmýchávání nacionalistické nenávisti. Stanovisko podpory vyjádřilo i staršovstvo sboru ČCE ve Vrchlabí.
Mezi významnými hosty se objevily Wintonovy děti – Milena Grenfell-Bainesová a Eva Paddocková, které se v Brně setkaly s Berndem Posseltem. Z Velké Británie dorazil také Nicholas Winton mladší, který uvedl, že jeho otec by toto brněnské setkání plně podpořil.
Podporu vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil a brněnská primátorka Markéta Vaňková. Bavorský premiér Markus Söder, jehož následně na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel, označil první setkání v Česku za historický okamžik.
Program
Celý program začal ve čtvrtek pietou za židovské oběti na brněnském nádraží a skončil v pondělí v Kounicových kolejích, kde organizátoři připomněli jak oběti nacismu, tak stovky Němců, kteří zde zahynuli v létě 1945. Během sobotní "Pouti smíření" se přibližně dva tisíce účastníků vydaly z Pohořelic do Brna opačným směrem, než kudy vedl v květnu 1945 pochod vyhnaných brněnských Němců.
Pouť začala modlitbou a projevy u pietního místa v Pohořelicích, kde však neznámý vandal v noci před akcí pomaloval pamětní desky hákovými kříži. V Brně se k průvodu připojila další velká skupina lidí a společně došli k památníku v zahradách augustiniánského kláštera, přičemž v tichosti minuli hlučnou skupinu protestujících s komunistickými a českými vlajkami.
Samotné dny probíhaly v pavilonu brněnského výstaviště za přísných bezpečnostních opatření a navštívilo je zhruba tři tisíce Čechů a Němců. Nedělnímu hlavnímu shromáždění předcházely katolické a evangelické bohoslužby. Katolickou liturgii spolublužili emeritní arcibiskup Jan Graubner a biskup František Radkovský. Evangelickou bohoslužbu vedli faráři ČCE Vlasta Groll a Mikuláš Vymětal, který zdůraznil, že setkávání lidi osvobozuje od strachu z budoucnosti. Hala nakonec sborově zazpívala českou, bavorskou, německou a evropskou hymnu.
Protesty
V neděli se pak v centru města odehrály masivní protesty, jak uvádí Brněnský deník. Historickým jádrem Brna prošel odpoledne průvod až šesti tisíc odpůrců s transparenty odmítajícími přítomnost sudetských Němců, doprovázený pískotem, bubny a husitským chorálem.
Na Dominikánském náměstí na pochod navázala demonstrace, kde vystoupil bývalý prezident Miloš Zeman, který označil zájmy Sudetoněmeckého landsmanschaftu za dlouhodobě protichůdné zájmům ČR. Vystoupili zde i poslanci Jaroslav Foldyna, Jindřich Rajchl nebo slovenský europoslanec Ľuboš Blaha.
Protestující provolávali také ostrá hesla proti politické situaci, ukrajinské vlajce na radnici a pomoci Ukrajině. Na této akci s projevem promluvil i duchovní Církve československé husitské, od jehož slov se však příslušná husitská diecéze okamžitě distancovala.
Podrobný popis akce najdete na Christnet.eu
SPN dříve informoval: Po propuštění opustil metropolita Ilarion Česko.
