Protiválečný kněz skončil na psychiatrii v Kazachstánu
Jeromonach Jakov Vorontsov strávil ve vazbě tři měsíce za kritiku ruské invaze. Nyní čelí nucené izolaci v psychiatrickém ústavu. Do případu se vložila OSN.
Jeromonach Jakov Vorontsov, bývalý pravoslavný kněz RPC zbavený kněžského svěcení v roce 2023 za veřejnou kritiku ruské invaze na Ukrajinu, byl v únoru 2026 zatčen v Almatě. Kazašská policie uvedla, že při noční prohlídce jeho bytu byly nalezeny narkotika. Vorontsov jakákoliv obvinění odmítá a případ označuje za politicky motivovaný. Po třech měsících vazby byl minulý týden převezen do psychiatrické léčebny v Almatě k povinnému vyšetření.
Samotné rozhodnutí o povinném psychiatrickém vyšetření bylo vydáno bez vědomí obhajoby. Vorontsovovi advokáti Dias Achmetov a Galym Nurpeisov se o soudním usnesení dozvěděli až čtyři dny po jeho vydání – a než stihli podat odvolání, byl jejich klient již do ústavu převezen. O situaci píše server The Diplomat.
„Byl prostě proveden soud a bylo rozhodnuto o jeho odeslání na povinné vyšetření.“ — Dias Achmetov, advokát Jakova Vorontsova
Kazašský mezinárodní úřad pro lidská práva a právní stát věc odsoudil jako „závažné porušení“ kazašského trestního řádu. Kazašské právo přitom povoluje nedobrovolné psychiatrické vyšetření pouze tehdy, pokud daná osoba představuje nebezpečí pro sebe nebo pro své okolí, což podle obhajoby prokázáno nebylo. Advokát, který Vorontsova navštívil krátce před jeho převozem, popsal jeho stav jako dobrý.
„Jako vždy mluvil o Bohu, o víře, o pravdě, o spravedlnosti.“ — Dias Achmetov, advokát Jakova Vorontsova
Případ nezůstal bez mezinárodní pozornosti. Tři zvláštní zpravodajové OSN – Irene Khanová (svoboda názoru a projevu), Gina Romero (svoboda pokojného shromažďování a sdružování) a Nazila Ghaneaová (svoboda náboženství a přesvědčení) – zaslali Kazachstánu žádost o vysvětlení. Šedesátidenní lhůta pro odpověď vypršela před několika dny bez jakékoli reakce, píše KazTAG.
Experti OSN jsou podle kazašského úřadu pro lidská práva znepokojeni jak odmítnutím registrace Vorontsovovy náboženské organizace, tak tím, že k jeho zatčení došlo právě v předvečer soudního jednání o tomto odmítnutí.
Kdo je Jakov Vorontsov
Vorontsov se stal v Kazachstánu výraznou postavou poté, co v roce 2022 veřejně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, podepsal protiválečnou výzvu pravoslavného duchovenstva a vyzval Kazachstán k vystoupení z ruských integračních struktur, tedy ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – vojenská aliance několika států bývalého SSSR vedená Ruskem) a SNS (Společenství nezávislých států – mezinárodní organizace zahrnující většinu bývalých svazových republik Sovětského svazu). Moskevský patriarchát ho za to v roce 2023 zbavil kněžství.
Po zbavení kněžské hodnosti zahájil Vorontsov pokus o vytvoření pravoslavné náboženské organizace v Kazachstánu nezávislé na Moskvě a obrátil se na Konstantinopolský ekumenický patriarchát se žádostí o přijetí. V prosinci 2025 a lednu 2026 podal příslušné dokumenty k registraci na almatinské ministerstvo spravedlnosti. Podle jeho slov byl opakovaně odmítnut bez udání důvodu. Měsíc po posledním podání přišlo zatčení.
„Když Církev začala scházet na neevangelijní cestu, když její vedení začalo dělat kampaň pro Putina a vzdálilo se od Evangelia, neviděl jsem způsob, jak bych jako křesťan mohl do této organizace i nadále patřit,“ vysvětlil loni důvod svého kroku místnímu nezávislému zpravodajskému webu Vlast.kz.
Pravoslavná církev v Kazachstánu podléhá jurisdikci Moskevského patriarchátu. Duchovní jsou povinni při bohoslužbách vzpomínat patriarchu Kirilla. Arcikněz Alexandr Suvorov, vysoký představitel kazašské pravoslavné církve, zveřejnil v lednu videoposelství, v němž skupina místních kněží požadovala zahájení trestního řízení proti Vorontsovi pro „podněcování mezináboženské nenávisti“.
Osudy tzv. protiválečných kněží
Případ Vorontsova není ojedinělý. Podle monitorovací skupiny Christians Against War bylo za odpor k válce nebo podporu Ukrajiny pronásledováno přibližně 50 pravoslavných kněží.
Jedním z nejznámějších případů je moskevský kněz Alexej Uminský, který byl v lednu 2024 zbaven funkce a následně i kněžství za to, že odmítal při bohoslužbách číst tzv. Modlitbu za Svatou Rus – povinný text, který patriarcha Kirill zavedl jako součást podpory invaze. Modlitba tvrdí, že „ti, kdo chtějí válčit, povstali proti Svaté Rusi“ a žádá Boha o vítězství. Uminský na otázku, proč ji nečte, odpověděl: „Nevím, co je Svatá Rus.“
Disciplinární řízení s ním tehdy trvalo méně než deset dní. Uminský Rusko opustil poté, co ho kolega varoval, že po církevním soudu bude okamžitě zatčen. Dnes slouží v malém kostele v Paříži, kde si vydělává přednáškami na sociálních sítích, protože v církvi plat nedostává.
Podobný osud potkal i Vladimira Selyavka, zbaveného kněžství v roce 2022 spolu s kolegy z hlavní pravoslavné katedrály ve Vilniusu. Zůstal v Litvě, kde nyní slouží v bývalém koncertním sále bez ikonostasu – každou neděli přinese skládací pult, ikony a svícny ze skladu, odslouží bohoslužbu a vše zase vrátí zpět. Přicházejí za ním zhruba dvě desítky lidí, zatímco dříve k němu chodily tisíce. O těchto dvou případech podrobně psal litevský LRT.
„Mé svědomí mě k tomu donutilo. Ale připadá mi to, jako byste šli na vlastních nohou na operaci, kde vám budou amputovat část těla.“ — Vladimir Selyavko, bývalý kněz
Kritici dlouhodobě upozorňují, že církevní disciplinární systém postrádá základní procesní záruky. Podle bývalého diakona RPC Andreje Kurajeva, který byl sám zbaven kněžství za kritiku války, platí v ruských církevních soudech nepsané pravidlo: žalobce a soudce jsou tatáž osoba, obviněný není informován o předmětu obvinění, advokáti nejsou přípustní a odvolání jsou fakticky bezúčinná.
Někteří z těchto kněží se proto obrátili na Konstantinopolský patriarchát. Kurajev, Uminský i Selyavko již mají kněžské svěcení Konstantinopolí plně obnoveno.
