Trump o úderech v Nigérii: „Zachraňuji křesťany po celém světě“
Donald Trump oznámil, že armáda USA v Nigérii zlikvidovala tři vůdce teroristů a „do značné míry ukončila masakrování křesťanských populací“.
Americký prezident Donald Trump v pátek 26. června 2026 oznámil, že ozbrojené síly Spojených států eliminovaly tři nejvýše postavené teroristické vůdce odpovědné za vyhlazování křesťanů v Nigérii. Projev přednesl ve Washingtonu na konferenci Koalice pro víru a svobodu (Faith and Freedom Coalition Conference) v hotelu Washington Hilton, kde popsal nedávné raketové údery jako nutný krok k ochraně náboženské svobody. Zdrojem informací je nigerijský zpravodajský portál Peoples Gazette.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Trump ve své řeči ostře odsoudil brutalitu, jaké byli tamní věřící před zásahem ze strany extremistů vystaveni:
„Mají velkou křesťanskou populaci. Byli masakrováni... Tisíce a tisíce lidí byly zabíjeny, děti, ženy, staří lidé, prostě byli vražděni, rozsekáni k smrti.“
Následné vojenské operace podle jeho slov situaci zásadně změnily a zasadily teroristickým strukturám v zemi fatální ránu:
„Jak víte, nedávno jsme udeřili v Nigérii a do značné míry ukončili masakrování velkých křesťanských populací. Vyřadili jsme jejich vůdce, vyřadili jsme jejich druhého vůdce i jejich třetího vůdce.“
Americký prezident se otevřeně přihlásil k roli ochránce ohrožených věřících po celé planetě a dodal:
„Takže zachraňuji křesťany po celém světě... Zachraňuji je tím, že na tyto teroristy narážím velmi násilně a velmi tvrdě. Víme, kde jsou. Ulovíme je a zlikvidujeme je.“
Trump také varoval, že pokud se extremisté pokusí v útocích pokračovat, reakce bude nekompromisní: „Vědí, že pokud zajdou dál, útok bude mnohem větší.“ Celý zásah v africké zemi pak přirovnal k americko-izraelské únorové operaci Epic Fury, při níž byli eliminováni nejvyšší představitelé Íránu, a zopakoval, že Spojené státy nikdy nedovolí Teheránu získat jaderné zbraně.
Podle vojenských údajů provedly síly USA v květnu koordinované nálety na severovýchodě Nigérie, během nichž zahynul zástupce velitele ISIS Abu-Bilal Al-Minuki, rodák ze státu Borno, kterého USA v červnu 2023 zařadily na seznam globálních teroristů. Washington navíc minulý týden vydal sankční seznam cílící na finanční sítě Islámského státu v Evropě, Africe a na Blízkém východě.
Analýza ISS Africa: Politický narativ USA a rizika pro Nigérii
Africký bezpečnostní institut ISS (Institute for Security Studies) ve své podrobné analýze upozorňuje, že americké vojenské operace vykazují vážné nesrovnalosti mezi rétorikou Washingtonu a reálnou bezpečnostní situací na místě. Podle výzkumníka Taiwo Adebaya je Trumpovo tvrzení o zastavení „genocidy křesťanů“ v zemi vyvrácené, neboť zasažený stát Sokoto je převážně muslimský a tamní oběti útoků tvoří hlavně muslimové terorizovaní kriminálními gangy. Žádná z lokalit zasažených americkými nálety navíc nevykazovala aktivitu spojenou s Islámským státem.
Analýza ISS Africa přinesla následující hlavní body kritiky:
Záměrné zkreslování cílů: Nálety v pohraničním lese Bauni ve skutečnosti nezasáhly infrastrukturu Islámského státu, ale cílily na přeshraniční džihádisticko-kriminální skupinu Lakurawa, která je operačně propojena s konkurenční frakcí Boko Haram. USA však tyto cíle záměrně označily za Islámský stát, aby podpořily domácí politický narativ zaměřený na konzervativní a evangelikální voliče v USA.
Chyby tajných služeb a civilní oběti: V oblasti Jabo, která byla rovněž zasažena, neexistují žádné záznamy o přítomnosti teroristů, což vyvolalo vážné obavy mezi místními muslimskými komunitami. Nigerijští představitelé se snažili situaci mírnit tvrzením, že oblast zasáhly pouze padající trosky, což však bezpečnostní činitelé vnímají jako snahu o zakrytí chyb v amerických zpravodajských informacích.
Narušení suverenity pod nátlakem: Souhlas Nigérie s nálety znamenal zásadní odklon od její dlouhodobé politiky odmítání cizích bojových operací na vlastním území. Abuja byla k tomuto kroku dotlačena sílícím tlakem Washingtonu a hrozbami jednostranných sankcí a náletů. Pokud by Nigérie operaci odmítla, riskovala by v USA pověst země, která záměrně nechrání křesťany.
Snaha AFRICOMu o znovuzískání vlivu: Údery v Nigérii jsou vnímány jako snaha amerického vojenského velitelství AFRICOM o prokázání vlastní relevance během druhého Trumpova funkčního období. Vliv USA v regionu výrazně klesl poté, co vojenská junta v Nigeru v roce 2024 nařídila stažení amerických sil z klíčové dronové základny, čehož využilo Rusko k posílení svého vlivu v Sahelu.
Podle institutu ISS představují tyto jednostranné zásahy bez ohledu na lokální kontext obrovské politické riziko, které může v Nigérii dlouhodobě podnítit nebezpečné etnicko-náboženské napětí a sektářské konflikty.
SPN dříve informoval: V Nigérii odhalili první památník křesťanům zabitým při masakru. V nigerijském státě Benue byl odhalen vůbec první památník obětem náboženského pronásledování. Připomíná 270 obětí loňského masakru ve městě Yelwata.
