Evropská unie čelí obvinění z přehlížení pronásledování arménské církve
Právní zástupci arménské opozice zahájili kroky proti EU. Obviňují ji, že ignoruje zatýkání biskupů a "autoritářské kroky" tamního premiéra vůči církvi.
Evropská unie čelí obvinění, že vědomě přehlíží kroky arménské vlády namířené proti Arménské apoštolské církvi. Píše o tom portál Christian Today, který vztahy mezi církví a státem popsal jako "nacházející se ve stavu jakési studené války" od roku 2018, kdy se k moci dostal premiér Nikol Pašinjan. Situace se pak dramaticky vyhrotila po porážce Arménie ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020.
V poslední době byla zatčena řada biskupů a hlavě církve byl zakázán odjezd ze země. Kritici v této souvislosti obviňují Pašinjana, že se chová jako „diktátor ze sovětské éry“.
„On [Pašinjan] se otevřeně přiznává k tomu, že si podmaňuje církev, protože její představitelé slepě nepodporují jeho vládu. To je jednání diktátora, který nenávidí svobodu," řekl dříve Robert Amsterdam, právní zástupce Samvela Karapetjana, miliardáře a filantropa, který podporuje církev a v současné době se nachází v domácím vězení.
Premiér Pašinjan naopak veškerá obvinění odmítá a prohlašuje, že se pokouší církev zachránit před „protikřesťanskými“ a „protistátními“ elementy. Vyšší představitelé církve jsou navíc vládní stranou obviňováni z toho, že podporují násilné svržení demokraticky zvolené vlády a tolerují výzvy k atentátům na vládní ministry.
Do sporu výrazně zasáhl již zmíněný opoziční lídr a podnikatel Samvel Karapetjan, který byl držen ve vazbě a v současnosti se nachází v domácím vězení. Karapetjan pověřil svou právní kancelář Amsterdam & Partners LLP k zahájení právních kroků proti Evropské unii za její podporu Arménie. V právním dopise je EU obviňována z toho, že stojí za Pašinjanovou vládou a prezentuje ji jako „demokratický úspěch“, přestože přetrvávají vážné obavy ohledně jejího zacházení s opozicí a církví.
Právní zástupci rovněž zpochybnili platnost nedávných arménských parlamentních voleb, v nichž Karapetjanova strana Silná Arménie získala 23 procent hlasů, zatímco Pašinjanova strana Občanská smlouva obdržela 49 procent. Výsledek sice opozice napadla u soudů, avšak dodala, že má „jen malou důvěru v nezávislost soudního systému“. Robert Amsterdam, řídící partner právní kanceláře, situaci komentoval slovy:
„Evropská unie nejednala jako neutrální pozorovatel. Rozhodla se postavit na stranu vlády, která dohlížela na rozsáhlé zatýkání, zaměřovala se na své kritiky, útočila na církev a oslabila demokratické záruky.“
„Brusel nemůže tvrdit, že je obráncem demokracie, a zároveň ignorovat toto zneužívání moci a odmítat vážný dialog s opozičními hlasy.“
Mluvčí Evropské unie v reakci na tato obvinění uvedl, že volební pozorovací mise organizací OSN a OBSE/ODIHR ve svých předběžných závěrech konstatovala, že volby v Arménii „nabídly voličům reálný výběr mezi politickými alternativami v dobře řízeném procesu“ a že právní rámec poskytl „solidní základ pro demokratické volby“. Pozorovatelé nicméně identifikovali i řadu problémů a poukázali na „přímý tlak ze zahraničí v podobě eskalujících obchodních omezení, bezpečnostních hrozeb a hybridních operací ze strany Ruska“. EU proto ve svém prohlášení ze dne 8. června vyzvala všechny politické aktéry v zemi, aby respektovali výsledek hlasování a pro řešení případných volebních stížností využívali výhradně legální mechanismy.
SPN dříve informoval: Vatikán obvinil Evropskou unii z dvojího metru při hodnocení válek. Šéf vatikánské doktríny kardinál Fernández zkritizoval EU za selektivní uplatňování mezinárodního práva a sankcí podle politických zájmů.
