Albánské pravoslavné rádio zamířilo na světovou platformu
Dokumenty o pronásledování pravoslavných za komunismu, které připravilo albánské rádio Ngjallja (Vzkříšení), nově vysílá mezinárodní platforma.
Albánské pravoslavné Rádio Ngjallja (v překladu Vzkříšení) rozšiřuje svůj dosah za hranice země a stává se součástí nové mezinárodní streamovací platformy Logos Cinema, která se specializuje na pravoslavnou křesťanskou tvorbu. Informuje o tom albánská redakce Svazu pravoslavných novinářů s odkazem na tiskové zprávy rozhlasové stanice.
Díky této spolupráci se produkce albánské církve objevila po boku zavedených mezinárodních médií, jako jsou Ancient Faith Radio, Trisagion Films nebo The Symbolic World. Ústředním prvkem tohoto partnerství je dokumentární cyklus věnovaný pronásledování pravoslavného duchovenstva v období komunismu.
Historický kontext: Ateistický režim a obnova
Pro lepší pochopení hloubky těchto dokumentů je nutné připomenout historický kontext. Albánie pod vedením diktátora Envera Hodži prošla jedním z nejbrutálnějších komunistických režimů 20. století, během něhož byla veškerá náboženská činnost zakázána. V roce 1967 byla Albánie ústavně prohlášena za první zcela ateistický stát na světě – stovky chrámů a mešit byly zbořeny nebo přeměněny na skladovací či kulturní účely a tisíce duchovních a věřících skončily ve vězeních nebo v pracovní táborech.
Po pádu komunistického režimu na začátku 90. let začala obnova Autokefální pravoslavné církve v Albánii doslova na troskách pod vedením arcibiskupa Anastase. Právě v tomto duchu vzniklo v roce 1998 Rádio Ngjallja jako vůbec první náboženská rozhlasová stanice v zemi. Aktuálně zařazené dokumenty přinášejí autentická svědectví pamětníků a pronásledovaných duchovních, čímž uchovávají historickou paměť o utrpení a věrnosti křesťanů v těžkých časech.
Zařazení na platformu Logos Cinema tak dává mezinárodnímu publiku jedinečnou příležitost nahlédnout do novodobé historie mučednictví a duchovní obrody pravoslavné komunity v této balkánské zemi.
SPN dříve psal: Ostatky sv. Gorazda I. se po 1200 letech vrátily na Velkou Moravu. Získání ostatků předcházela dlouhá cesta do Albánie, kde je sv. Gorazd pohřben.
