Vládní analýza v Británii varuje o dopadech asistované sebevraždy na menšiny
Nové hodnocení britské vlády upozorňuje, že lidé z etnických menšin mohou být kvůli chudobě, horšímu přístupu ke zdravotní péči či domácímu násilí vystaveni nepřiměřenému tlaku k volbě asistované smrti.
Nové vládní hodnocení dopadů na rovnost varuje, že případné zavedení asistované sebevraždy v Anglii a Walesu by mohlo nepřiměřeně zasáhnout osoby z etnických menšin. Jak informuje portál Christian Daily, analýza upozorňuje zejména na strukturální faktory, jako jsou chudoba, horší dostupnost zdravotní péče, nižší kvalita péče a domácí násilí.
Podle hodnocení by tyto okolnosti mohly vést k tomu, že lidé z etnických menšin budou častěji volit asistovanou smrt například kvůli finančním potížím nebo snaze uniknout z prostředí zneužívání.
Britský parlament se má 11. září znovu zabývat návrhem zákona Terminally Ill Adults (End of Life) Bill, který předkládá labouristická poslankyně Lauren Edwardsová. Návrh by umožnil dospělým pacientům v terminálním stadiu, u nichž se očekává úmrtí do šesti měsíců, požádat o pomoc při ukončení vlastního života.
Předchozí verze zákona, kterou předložila poslankyně Kim Leadbeaterová, prošla v červnu 2025 Dolní sněmovnou, ale nestihla být dokončena ve Sněmovně lordů před koncem parlamentního období, a proto nevstoupila v platnost.
Vládní analýza rovněž výrazně zvýšila odhad počtu případů asistované smrti v desátém roce po případném zavedení zákona. Centrální odhad byl zvýšen z 2 183 na 3 502 případů ročně, tedy přibližně o 60 procent. V nejvyšším scénáři by mohlo jít až o 6 257 případů za rok.
Premiér Andy Burnham v této souvislosti upozornil, že před dalším projednáváním zákona je podle něj nutné nejprve vyřešit financování paliativní a sociální péče. Podle něj je obtížné debatovat o asistované smrti v situaci, kdy lidé nemají jistotu, že se jim dostane odpovídající péče.
Kriticky se vyjádřil také Alisdair Hungerford-Morgan z organizace Right to Life UK. Podle něj vládní hodnocení potvrzuje obavy, že lidé vystavení chudobě, zanedbání, nedostatečné péči nebo násilí mohou být pod tlakem, aby svůj život ukončili.
„Parlament by se měl soustředit na politiky, které poskytují péči, ochranu a podporu lidem čelícím těmto tlakům, nikoli na asistovanou sebevraždu,“ uvedl.
Debata se odehrává také na pozadí problémů britské hospicové péče. Podle organizace Hospice UK skončily hospice v Anglii poslední finanční rok se společným deficitem přesahujícím 70 milionů liber, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Nejméně 33 hospiců už přistoupilo k výraznému omezení služeb.
Vládní dokument upozorňuje rovněž na zkušenosti ze zahraničí. Počet asistovaných úmrtí podle citovaných údajů vzrostl mezi lety 2022 a 2026 na Novém Zélandu o 48 procent, zatímco v Kalifornii mezi lety 2020 a 2025 téměř o 150 procent.
Analýza zároveň zmiňuje rizika možného nátlaku, rozdíly v dostupnosti paliativní péče i obavy některých zdravotnických organizací. Britská vláda však současně upozorňuje, že dostupné důkazy o dlouhodobých dopadech podobných zákonů jsou omezené a zkušenosti z jiných zemí nemusí být přímo přenositelné na Anglii a Wales.
Dříve SPN informoval o tom, že londýnská katedrála sv. Pavla uzavřela partnerství s nočním klubem.
