Závišův kříž ukrýval další relikvii, zjistili vědci
Nový průzkum jedné z nejcennějších českých zlatnických památek odhalil uvnitř kříže další kus dřeva, který se po staletí dotýkal hlavní relikvie.
Závišův kříž uchovávaný v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě vydal další ze svých tajemství. Vědci uvnitř vzácného relikviáře identifikovali takzvanou dotýkanou relikvii – část dřeva, která byla po staletí v přímém kontaktu s hlavní relikvií tradičně spojovanou s Kristovým křížem. Výsledky nového průzkumu představil 10. září 2026 na mezinárodním sympoziu ve Vyšším Brodě geoinformatik a badatel Jiří Šindelář z organizace Naše historie, informuje Irozhlas.
Badatelé zkoumají Závišův kříž s přestávkami od roku 2016. Využívají přitom neinvazivní metody a vytvořili také podrobný digitální trojrozměrný model památky, aby ji mohli studovat bez rizika jejího poškození.
Uvnitř kříže byly identifikovány dva kusy dřeva. Jeden je původní cedrovou částí hlavní relikvie, druhý pochází ze starého dřevěného jádra kříže a po dlouhou dobu se hlavní relikvie přímo dotýkal. Když bylo původní dřevěné jádro v 18. století nahrazeno stříbrným, tato část nebyla odstraněna, ale zůstala uvnitř relikviáře.
Závišův kříž přitom ukrývá ještě dalších 26 menších relikvií rozmístěných v drobných dutinách. Vědci jejich umístění při současném průzkumu kompletně zmapovali. Jedno tajemství však stále zůstává neodhaleno – v patě kříže se nachází další relikviářový prostor uzavřený ve stříbrné schránce, kterou není možné současnými metodami otevřít bez zásahu do památky.
Nový výzkum přinesl také další poznatky. Moderní mineralogická analýza například ukázala, že centrální drahokam, který byl dříve považován za rubín, je ve skutečnosti safír neobvyklé barvy. Mimořádnou hodnotu mají rovněž čtyři velké přírodní perly, jejichž cenu podle odborníků prakticky nelze určit.
Dvouramenný zlatý relikviářový kříž vznikl přibližně ve 20. až 30. letech 13. století, pravděpodobně v Ostřihomi, a bývá spojován s uherským králem Bélou IV. Později se dostal do vyšebrodského kláštera a své dnešní označení získal podle Záviše z Falkenštejna. Patří mezi nejvýznamnější středověké zlatnické památky uchovávané v České republice.
Výsledky dlouhodobého výzkumu shrnuje také nová kniha věnovaná Závišovu kříži, které během sympozia požehnal převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Dříve SPN informoval o tom, že Markovo evangelium se po 700 letech spojí.
