V Nigérii bylo letos zabito přes 4 200 křesťanů, uvádí zpráva
Organizace Equipping the Persecuted hovoří o téměř 17 obětech denně a vyzývá k účinnější ochraně komunit ve středu země.
Od začátku roku do 8. září bylo v Nigérii zabito 4 216 křesťanů, informuje portál Christian Today s odvoláním na novou zprávu americké křesťanské neziskové organizace Equipping the Persecuted (ETP). Odpovídá to téměř 17 obětem denně, tedy zhruba jedné každou hodinu a půl. Podle odhadu organizace bylo zničeno nebo opuštěno přes 600 křesťanských obcí a více než pět milionů křesťanů muselo kvůli násilí opustit domovy. ETP označuje svá čísla za „doložená minima". Vychází přitom ze svědectví přeživších, pohřebních a lékařských záznamů, církevních dokumentů, fotografií a ověřování přímo na místě.
Šestnáctistránková zpráva s názvem Krize ve Středním pásu: Náboženské pronásledování a selhání bezpečnosti v Nigériitvrdí, že násilí proti převážně křesťanským zemědělským komunitám ve středu země bývá často popisováno způsobem, který zastírá jeho povahu i rozsah. Spory o půdu, pastviny či etnickou příslušnost podle organizace převládající vzorec útoků nevysvětlují. Ničení vesnic, vypalování chrámů a trvalé vyhánění obyvatel podle ETP souvisí především s nábožensky motivovanými útoky a dlouhodobým územním tlakem ozbrojených skupin. Značnou část násilí připisuje organizovaným sítím fulbských (fulanských) ozbrojenců a islamistickým skupinám Boko Haram, ISWAP, Ansaru a Lakurawa. ETP zároveň zdůrazňuje, že tím nepřisuzuje kolektivní vinu fulbskému civilnímu obyvatelstvu a že mezi oběťmi jsou i muslimové, zejména ti, kdo k Fulbům nepatří. Násilí podle ní proto nelze vysvětlit jen jako konflikt křesťanů a muslimů.
Nejkritičtější situace panuje podle zprávy ve státech Benue, Plateau a v jižní části státu Kaduna, vysoké riziko hrozí také v Tarabě, Nasarawě, Nigeru a Kwaře. Vážným problémem jsou únosy. Zajatci podle ETP čelí hladovění, mučení a nuceným pracím, ženy a dívky sexuálnímu násilí. Rodiny se kvůli výkupnému často dostávají do hluboké chudoby. Mnoho únosů se podle organizace nehlásí ze strachu z odplaty a z nedůvěry ke státním institucím. Zpráva také varuje, že dlouhodobé vysídlení se mění v trvalé vyvlastnění, protože ozbrojené skupiny obsazují opuštěná pole a vesnice. Humanitární pomoc je podle ETP nezbytná, ale bez bezpečného návratu obyvatel a obnovy vlastnických práv nestačí.
Organizace navrhuje dvanáctiměsíční program, který zahrnuje mapování ohrožených komunit, cílené zásahy proti ozbrojeným sítím a jejich financování, vyšetřování úředníků, kteří ozbrojencům pomáhali nebo ignorovali varování, a postupný návrat lidí do bezpečných oblastí. Úspěch se podle ETP nemá měřit prohlášeními a kondolenčními návštěvami, ale tím, zda lidé mohou v bezpečí žít, modlit se, hospodařit a vzdělávat své děti. Zpráva odkazuje také na americkou Komisi pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), která ve své výroční zprávě za rok 2026 doporučila zařadit Nigérii mezi země vzbuzující zvláštní obavy. Organizace Open Doors již dříve letos upozornila, že počet únosů spojených s extremisty vzrostl v posledním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 153 procent.
Dříve SPN informoval o tom, žeúnosy spojené s extremistickým násilím v Nigérii vzrostly o 153 %.
