Nigérie chystá reformu policie, církve se bojí omezení neziskovek
Státy by mohly zřizovat vlastní policii, což by mohlo pomoci ohroženým křesťanům. Kritici se však obávají zákona, který omezí nezávislé organizace.
Nigérie učinila významný krok k reformě svého policejního systému. Reforma vzbuzuje naději na větší bezpečnost v oblastech, které léta sužuje násilí, terorismus a únosy. Zároveň však v parlamentu postupuje jiný zákon, který podle kritiků může ohrozit práci církví, humanitárních organizací a skupin dokumentujících náboženské pronásledování. Informuje o tom portál Christian Today.
Podle organizace International Christian Concern (ICC) předložilo nigerijské Národní shromáždění zákonodárcům všech 36 států ústavní dodatek, který by státům umožnil zřizovat vlastní policejní sbory. Ty by působily vedle stávající federální policie. Aby dodatek vstoupil v platnost, musí ho schválit nejméně 24 státních shromáždění.
Zastánci reformy věří, že místní policie s lepší znalostí komunit, jazyků a terénu by mohla rychleji reagovat na útoky, zejména v odlehlých oblastech, kde zpoždění zásahu bývá smrtelné. Reforma by mohla mít velký význam pro křesťanské komunity na severu a ve středu země. Ty opakovaně čelí útokům ozbrojených skupin, při nichž umírají a jsou unášeni lidé a ničeny kostely i domy.
Podle studie Observatoře náboženské svobody v Africe (ORFA) zahynulo v Nigérii mezi říjnem 2019 a zářím 2025 celkem 28 551 křesťanů a 13 224 muslimů. Po přepočtu na podíl obou náboženství v populaci je podle studie pravděpodobnost zabití u křesťanů 4,4krát vyšší než u muslimů. Organizace Equipping the Persecuted uvádí, že od 1. ledna do 8. září letošního roku bylo v Nigérii zabito nejméně 4216 křesťanů, přičemž velkou část násilí připisuje organizovaným skupinám fulbských ozbrojenců.
Kritici reformy však varují, že státní policii by mohli guvernéři zneužívat k zastrašování odpůrců nebo k diskriminaci menšin. Podle ICC bude přínos reformy záviset na „účinném dohledu, transparentních postupech, profesionálním výcviku a pojistkách proti politickému zneužití“.
Obavy vyvolává i návrh zákona o regulaci zahraniční pomoci, který senátoři v červenci posunuli do dalšího čtení. Zákon by zřídil komisi, jež by organizacím financovaným ze zahraničí uložila další povinnosti v oblasti registrace, finančního výkaznictví a auditu. Úřady by navíc mohly odmítnout registraci organizace, jejíž činnost by považovaly za odporující „národnímu zájmu“.
Katolická biskupská konference Nigérie vyzvala po svém zářijovém zasedání k zastavení projednávání zákona. Podle biskupů by přinesl zbytečnou byrokracii a dopadl by na církve, školy a charitativní organizace. Organizace Human Rights Watch varuje, že zákon může ohrozit nezávislost občanské společnosti. Upozorňuje i na možné sankce včetně odebrání licence nebo trestu odnětí svobody. Podle ICC by zákon mohl odradit organizace závislé na zahraničních penězích od zveřejňování zjištění kritických vůči úřadům. Tím by se mohly omezit informace o náboženském pronásledování.
Oba návrhy ještě čeká další legislativní proces. Nigérie je na 7. místě letošního Světového indexu pronásledování křesťanů organizace Open Doors.
Dříve SPN informoval o tom, že v Nigérii bylo letos zabito přes 4 200 křesťanů, uvádí zpráva.
