Z Turecka vyhošťují křesťany pod záminkou „národní bezpečnosti“
Interiér chrámu Hagia Sofia. Foto: DR
Přeložená zpráva ukrajinské redakce SPN.
Poté, co byl v roce 2022 chrám Hagia Sofia v Istanbulu znovu přeměněn na mešitu, tlak na křesťanské komunity zesílil. Jak uvádí organizace ADF International, v posledních několika letech byli stovky křesťanů nuceny opustit zemi, z nichž mnozí tam žili 20–30 let, informuje portál tribunechretienne.com. Je jim odepíráno prodloužení víz, zakazuje se konání bohoslužeb a biblických setkání a nyní začalo jejich vyhošťování.
Podle údajů ochránců lidských práv turecké ministerstvo vnitra přiděluje křesťanům speciální „bezpečnostní kódy“ – N-82 a G-87 – které automaticky zakazují vstup do země. Tímto způsobem jsou lidé, kteří v Turecku pokojně žili desítky let, náhle označováni za „hrozbu“ a zbaveni práva na domov, práci i rodinu.
Na konferenci OBSE o lidských právech ve Varšavě právnička ADF Lydia Rieder označila situaci za „zneužití moci a přímé porušení svobody vyznání“. „Označit poklidné křesťany za hrozbu pro bezpečnost je útokem na samotné základy tolerance a mírového soužití,“ zdůraznila.
Zvláštní pozornost mezinárodních pozorovatelů vzbudil případ Kennetha Vista, občana USA, který žil v Turecku více než třicet let. V roce 2019 mu byl náhle zakázán vstup do země, kde zůstala jeho rodina. Nyní hledá spravedlnost u Evropského soudu pro lidská práva, obviňuje Ankaru z porušení práva na víru a rodinný život.
Podle iniciativy „Svoboda vyznání“ zůstávají křesťané nejvíce pronásledovanou náboženskou menšinou v Turecku. Navzdory prohlášením vlády o „demokracii a pluralismu“ realita stále častěji ukazuje pravý opak.
SPN v září informoval: "Trump a Erdoğan projednali možnost otevření teologické školy na Chalki"
Přečtěte si také
Zelenskyj se v Istanbulu setkal s patriarchou Bartolomějem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 31. října sídlo Konstantinopolského patriarchátu v istanbulské čtvrti Fanar.
Arcibiskup Juraj pripomenul zabudnutú markomanskú kráľovnú Fritigildu
Arcibiskup Juraj pripomenul príbeh markomanskej kráľovnej Fritigildy, ktorá sa na prelome 4. a 5. storočia usilovala o prijatie nicejského vyznania viery.
Pravoslaví není fundamentalismus ani relativismus, zdůraznil metropolita
Pravoslavní duchovní ze zemí Beneluxu diskutovali o výzvách současné společnosti. Zdůraznili význam víry, svobody, lásky a jednoty církve.
Bulharský patriarcha vyzval pravoslavné k překonání nacionalismu
Patriarcha Daniel při oslavách svatého krále Milutina v Sofii vyzval pravoslavné křesťany k překonávání národnostních a politických rozdílů a posilování jednoty.
Na Kypr se vrátily dvě byzantské ikony ukradené po turecké invazi
Po více než 50 letech se na Kypr vrátily dvě vzácné ikony ze 14. století, které byly odcizeny po turecké invazi v roce 1974. Nalezeny byly ve Velké Británii.
Monastýr Krušedol – svatá královská lávra
Na Frušké hoře, mezi podzimním listím a zdmi starých monastýrů, se člověk může znovu učit důvěře. V Krušedolu má paměť církve konkrétní tváře: otce a matku, jejich syny, generace mnichů i poutníky, kteří sem přicházejí dnes. Při opakovaných návratech a sloužení Božské Liturgie zde stále hlouběji zakouším, co znamená patřit do rodiny, jejíž život pokračuje za hranicí smrti.