Jak vznik Československa přinesl obnovu pravoslaví v Česku
Zdroj: Wikipedie
Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal nejen politickou svobodu, ale i nový prostor pro duchovní a náboženský rozvoj. Mezi proudy, které tehdy znovu ožily, bylo i pravoslaví – víra, která v českých zemích zakořenila už v době svatých Cyrila a Metoděje, avšak v průběhu staletí byla potlačena.
Po rozpadu Rakousko-Uherska se mnoho českých věřících začalo odklánět od římskokatolické církve a hledalo návrat k původním kořenům křesťanství. Mnozí našli inspiraci právě v pravoslavné tradici. Část z nich se nejprve zapojila do nově vznikající Církve československé, která vznikla jako reformační hnutí uvnitř katolické církve. V jejím čele stáli reformní kněží, mezi nimi i Matěj Pavlík, později známý jako svatý mučedník biskup Gorazd.
Pavlíkovo křídlo však ve vnitrocírkevních sporech brzy podlehlo radikálně liberálnímu směru vedenému Karlem Farským, který směřoval k racionalistickému pojetí víry a odklonu od křesťanské tradice. Pravoslavná skupina se proto rozhodla z Církve československé vystoupit a znovu obnovit pravoslavnou církevní strukturu v českých zemích.
Tento krok se uskutečnil díky podpoře Srbské pravoslavné církve, k níž se Československá obec pravoslavná v Praze i slovenské farnosti připojily. Právě tehdy vznikla Pražská eparchie, v jejímž čele stanul biskup Gorazd (Matěj Pavlík)– muž hluboké víry, vzdělání a duchovní moudrosti.
Jedním z prvních problémů mladé československé pravoslavné církve byl nedostatek vlastních chrámů. Většina pravoslavných chrámů v zemi patřila ruským lázeňským komunitám (například v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních). Jediným chrámem ve vlastnictví českých pravoslavných byl tehdy chrám v Chudobíně u Litovle, postavený roku 1923, o který se však dlouho vedl spor s církví husitskou.
Postupně se však začaly budovat nové pravoslavné chrámy. Výstavba probíhala systematicky – dokončil se jeden chrám, než se začal stavět další. Archimandrita Andrej (Kolomacký), architekt a duchovní, se stal hlavním organizátorem a duší těchto projektů. Každý nový chrám byl nejen architektonickou, ale i duchovní událostí, symbolem návratu pravoslaví do české krajiny.
Vznik první republiky tak umožnil znovuzrození pravoslaví jako živé části českého náboženského života. Po staletích útlaku a cizí nadvlády se otevřel prostor pro svobodné vyznávání víry, která byla součástí národní identity už od dob svatých Cyrila a Metoděje.
Přečtěte si také
Historie pravoslaví: Císařovna Theodora a bitva o ikony
Věděli jste, že ikony byly kdysi zakázány? Dnešní díl vypráví o císařovně, která ukončila ničení posvátných obrazů a zajistila církvi její dnešní tvář.
Historie pravoslaví ve 2 minutách: Zkáza Konstantinopole 1204
Křižáci se původně vydali osvobodit Jeruzalém. Dluhy vůči Benátkám a dynastické spory v Byzanci je však dovedly k hanebnému vyplenění Konstantinopole.
Karpatská dřevěná cesta: nejvyšší hustota dřevěných chrámů východního ritu
Slovensko-polské pohraničí ukrývá unikátní soubor sakrální architektury, který svou koncentrací a technickým provedením představuje celosvětový unikát.
Mýty o pravoslaví: Selhal jen Jidáš
Většina lidí, kteří do církve příliš nechodí nebo se o víru hlouběji nezajímají, má o událostech kolem ukřižování jasno: Krista zradil Jidáš a ostatní byli ti věrní, kteří stáli při něm.
Historie pravoslaví ve 2 minutách: Velké Schizma
Den, kdy se křesťanský svět rozdělil na Východ a Západ.
Historie pravoslaví: Otázka chleba používaného při eucharistii
V minulém díle jsme popsali, jak politické změny a jazyková bariéra začaly formovat dva odlišné křesťanské světy. Dnes se zaměříme na jeden z projevů tohoto rozdělení – otázku chleba používaného při eucharistii.