Jak vznik Československa přinesl obnovu pravoslaví v Česku

Zdroj: Wikipedie

Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal nejen politickou svobodu, ale i nový prostor pro duchovní a náboženský rozvoj. Mezi proudy, které tehdy znovu ožily, bylo i pravoslaví – víra, která v českých zemích zakořenila už v době svatých Cyrila a Metoděje, avšak v průběhu staletí byla potlačena.

Po rozpadu Rakousko-Uherska se mnoho českých věřících začalo odklánět od římskokatolické církve a hledalo návrat k původním kořenům křesťanství. Mnozí našli inspiraci právě v pravoslavné tradici. Část z nich se nejprve zapojila do nově vznikající Církve československé, která vznikla jako reformační hnutí uvnitř katolické církve. V jejím čele stáli reformní kněží, mezi nimi i Matěj Pavlík, později známý jako svatý mučedník biskup Gorazd.

Pavlíkovo křídlo však ve vnitrocírkevních sporech brzy podlehlo radikálně liberálnímu směru vedenému Karlem Farským, který směřoval k racionalistickému pojetí víry a odklonu od křesťanské tradice. Pravoslavná skupina se proto rozhodla z Církve československé vystoupit a znovu obnovit pravoslavnou církevní strukturu v českých zemích.

Tento krok se uskutečnil díky podpoře Srbské pravoslavné církve, k níž se Československá obec pravoslavná v Praze i slovenské farnosti připojily. Právě tehdy vznikla Pražská eparchie, v jejímž čele stanul biskup Gorazd (Matěj Pavlík)– muž hluboké víry, vzdělání a duchovní moudrosti.

Jedním z prvních problémů mladé československé pravoslavné církve byl nedostatek vlastních chrámů. Většina pravoslavných chrámů v zemi patřila ruským lázeňským komunitám (například v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních). Jediným chrámem ve vlastnictví českých pravoslavných byl tehdy chrám v Chudobíně u Litovle, postavený roku 1923, o který se však dlouho vedl spor s církví husitskou.

Postupně se však začaly budovat nové pravoslavné chrámy. Výstavba probíhala systematicky – dokončil se jeden chrám, než se začal stavět další. Archimandrita Andrej (Kolomacký), architekt a duchovní, se stal hlavním organizátorem a duší těchto projektů. Každý nový chrám byl nejen architektonickou, ale i duchovní událostí, symbolem návratu pravoslaví do české krajiny.

Vznik první republiky tak umožnil znovuzrození pravoslaví jako živé části českého náboženského života. Po staletích útlaku a cizí nadvlády se otevřel prostor pro svobodné vyznávání víry, která byla součástí národní identity už od dob svatých Cyrila a Metoděje.

Přečtěte si také

Životy svatých: Sv. Tichon, pekařův syn, jenž zázračně sytil chudé

Církev si připomíná památku svatého Tichona Amatuntského, kyperského biskupa a divotvůrce, který proslul svou štědrostí a bojoval proti pohanství.

PCČZS slaví svátek všech pravoslavných svatých české a slovenské země

Tento svátek připomíná bohaté duchovní dědictví pravoslaví na území Čech, Moravy a Slovenska sahající až do doby Velké Moravy.

Životy svatých: Velikomučedník Teodor Stratilat, vojevůdce a svědek

Včera, 8. června, slavila pravoslavná církev památku velikomučedníka Teodora Stratilata, vojevůdce z Herakleje, který zemřel pro Krista roku 319.

Dnes začíná Petropavlovský půst – co o něm potřebujete vědět?

Apoštolský půst před svátkem svatých Petra a Pavla trvá letos 34 dní dle starého kalendáře a 21 dní dle nového.

Životy svatých: Císař Konstantin a jeho matka Helena, apoštolům rovní

Dnes si pravoslavná církev (podle juliánského kalendáře) připomíná císaře Konstantina Velikého a jeho matku Helenu. Oba jsou uctíváni s titulem „apoštolům rovní".

Den Svatého Ducha: pondělí po Padesátnici

Pravoslavní křesťané dnes slaví Den Svatého Ducha – den bezprostředně navazující na včerejší svátek Padesátnice. Jde o jeden z duchovně nejhlubších dnů celého církevního roku.