Jak vznik Československa přinesl obnovu pravoslaví v Česku
Zdroj: Wikipedie
Vznik samostatného Československa v roce 1918 znamenal nejen politickou svobodu, ale i nový prostor pro duchovní a náboženský rozvoj. Mezi proudy, které tehdy znovu ožily, bylo i pravoslaví – víra, která v českých zemích zakořenila už v době svatých Cyrila a Metoděje, avšak v průběhu staletí byla potlačena.
Po rozpadu Rakousko-Uherska se mnoho českých věřících začalo odklánět od římskokatolické církve a hledalo návrat k původním kořenům křesťanství. Mnozí našli inspiraci právě v pravoslavné tradici. Část z nich se nejprve zapojila do nově vznikající Církve československé, která vznikla jako reformační hnutí uvnitř katolické církve. V jejím čele stáli reformní kněží, mezi nimi i Matěj Pavlík, později známý jako svatý mučedník biskup Gorazd.
Pavlíkovo křídlo však ve vnitrocírkevních sporech brzy podlehlo radikálně liberálnímu směru vedenému Karlem Farským, který směřoval k racionalistickému pojetí víry a odklonu od křesťanské tradice. Pravoslavná skupina se proto rozhodla z Církve československé vystoupit a znovu obnovit pravoslavnou církevní strukturu v českých zemích.
Tento krok se uskutečnil díky podpoře Srbské pravoslavné církve, k níž se Československá obec pravoslavná v Praze i slovenské farnosti připojily. Právě tehdy vznikla Pražská eparchie, v jejímž čele stanul biskup Gorazd (Matěj Pavlík)– muž hluboké víry, vzdělání a duchovní moudrosti.
Jedním z prvních problémů mladé československé pravoslavné církve byl nedostatek vlastních chrámů. Většina pravoslavných chrámů v zemi patřila ruským lázeňským komunitám (například v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních). Jediným chrámem ve vlastnictví českých pravoslavných byl tehdy chrám v Chudobíně u Litovle, postavený roku 1923, o který se však dlouho vedl spor s církví husitskou.
Postupně se však začaly budovat nové pravoslavné chrámy. Výstavba probíhala systematicky – dokončil se jeden chrám, než se začal stavět další. Archimandrita Andrej (Kolomacký), architekt a duchovní, se stal hlavním organizátorem a duší těchto projektů. Každý nový chrám byl nejen architektonickou, ale i duchovní událostí, symbolem návratu pravoslaví do české krajiny.
Vznik první republiky tak umožnil znovuzrození pravoslaví jako živé části českého náboženského života. Po staletích útlaku a cizí nadvlády se otevřel prostor pro svobodné vyznávání víry, která byla součástí národní identity už od dob svatých Cyrila a Metoděje.
Přečtěte si také
Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící
Do Prahy míří věrná kopie ikony Rychleslyšící. Objevte bohatou historii monastýru Dochiar, jeho zázraky i slavný dokument Kde jsi, Adame?, který oslovil věřící napříč Českem.
Příběh ikony Bohorodice Rychleslyšící. Její kopie míří do Prahy
Přesná kopie slavné athoské ikony Bohorodice Rychleslyšící obohatí pražskou katedrálu. Poznejte její fascinující historii, symboliku a zázraky.
Pamiatka sv. Jova Uhoľského: Od gulagu k svätosti
Dnes si pripomíname pamiatku sv. Jova Uhoľského. Jeho život je neuveriteľnou cestou od tajného kňazského odboja cez sovietske lágry až po dar starcovstva a liečenia.
Člověk, který tvoří ikony ze skla
Kyperský umělec Yorgos Papadopoulos spojuje pravoslavnou tradici s moderním uměním. Pomocí kladiv a prasklého skla vytváří fascinující skleněné ikony.
Bienále Benátky 2026: Stopy víry v moři současného umění
Třetí díl cyklu o Benátkách: jak letošní Bienále umění reflektuje víru, duchovno a pravoslavnou ikonografii mezi pavilony a paláci.
Pravoslavný průvodce Benátkami
Vydejte se s námi po stopách pravoslavných relikvií v Benátkách. Poznejte chrám San Giorgio dei Greci, vzácné ikony i místní duchovní poklady. 2. díl cyklu o Benátkách.