Historie pravoslaví ve 2 minutách: Co rozhodl První nicejský koncil

Foto SPN

Co byl Nicejský koncil?

První nicejský koncil se konal v roce 325 ve městě Nikaia (dnešní İznik v Turecku). Byl to první všeobecný koncil v dějinách křesťanství, tedy shromáždění biskupů z celého tehdy křesťanského světa.

Svolal ho císař Konstantin Veliký, který chtěl, aby církev měla jednotné učení a jasný postoj v otázkách víry.

Hlavní téma: Kdo je Ježíš Kristus

Koncil řešil zásadní otázku:

Je Ježíš Kristus božský stejně jako Otec? Nebo je jen nejvyšším stvořením?

Příčinou sporu bylo učení kněze Areia, který tvrdil, že Syn není věčný a není plně Bohem. To vyvolalo v církvi obrovský rozkol.

Nicejský koncil rozhodl jasně:

Kristus je pravý Bůh z pravého Boha.
Je jedné podstaty s Otcem (řecky homoousios).
Nebyl stvořen, ale zplozený před věky.
Toto učení se stalo základem křesťanské víry.

Vznik Nicejského vyznání víry

Výsledkem koncilu je také text, který se dodnes čte na každé pravoslavné liturgii:
Nicejsko-cařihradské vyznání víry.

Začíná slovy:

Věřím v jednoho Boha, Otce Vševládce…

Tato modlitba tehdy sjednotila víru všech křesťanů, ale v roce 1054 byla katolíky přidána do textu tzv. část Filioque, které způsobilo velké schizma. 

Další rozhodnutí koncilu

Nicea určila také:

Proč je to důležité dnes?

Rok 2025 bude pro pravoslavný svět významným jubileem - 1700 let od Nicejského koncilu. V Konstantinopoli se očekávají velké události a setkání představitelů mnoha pravoslavných církví.

Nicea nám připomíná, že víra není jen tradice, ale živý základ, který spojoval křesťany tehdy a má spojovat i dnes.

SPN nedávno zveřejnil ještě jednu novou rubriku: "Pravoslaví jednoduše"

Přečtěte si také

Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství

Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?

Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele

Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.

Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?

Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.

Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi

V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?

Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení

Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.

Pravoslaví jednoduše: Proč mniši nosí černou a co mají na hlavě?

Černé roucho a vysoký klobouk bez krempy jsou nejvýraznějšími znaky pravoslavného mnišství. Černá barva je spojená se smutkem, ale v tomto případě jde o hlubokou duchovní symboliku.