Historie pravoslaví ve 2 minutách: Co rozhodl První nicejský koncil
Foto SPN
Co byl Nicejský koncil?
První nicejský koncil se konal v roce 325 ve městě Nikaia (dnešní İznik v Turecku). Byl to první všeobecný koncil v dějinách křesťanství, tedy shromáždění biskupů z celého tehdy křesťanského světa.
Svolal ho císař Konstantin Veliký, který chtěl, aby církev měla jednotné učení a jasný postoj v otázkách víry.
Hlavní téma: Kdo je Ježíš Kristus
Koncil řešil zásadní otázku:
Je Ježíš Kristus božský stejně jako Otec? Nebo je jen nejvyšším stvořením?
Příčinou sporu bylo učení kněze Areia, který tvrdil, že Syn není věčný a není plně Bohem. To vyvolalo v církvi obrovský rozkol.
Nicejský koncil rozhodl jasně:
Kristus je pravý Bůh z pravého Boha.
Je jedné podstaty s Otcem (řecky homoousios).
Nebyl stvořen, ale zplozený před věky.
Toto učení se stalo základem křesťanské víry.
Vznik Nicejského vyznání víry
Výsledkem koncilu je také text, který se dodnes čte na každé pravoslavné liturgii:
Nicejsko-cařihradské vyznání víry.
Začíná slovy:
Věřím v jednoho Boha, Otce Vševládce…
Tato modlitba tehdy sjednotila víru všech křesťanů, ale v roce 1054 byla katolíky přidána do textu tzv. část Filioque, které způsobilo velké schizma.
Další rozhodnutí koncilu
Nicea určila také:
- společné datum slavení Velikonoc,
- církevní kánony, které upravují život církve,
- odsouzení ahiánské hereze.
Proč je to důležité dnes?
Rok 2025 bude pro pravoslavný svět významným jubileem - 1700 let od Nicejského koncilu. V Konstantinopoli se očekávají velké události a setkání představitelů mnoha pravoslavných církví.
Nicea nám připomíná, že víra není jen tradice, ale živý základ, který spojoval křesťany tehdy a má spojovat i dnes.
SPN nedávno zveřejnil ještě jednu novou rubriku: "Pravoslaví jednoduše"
Přečtěte si také
Pravoslavná ikonografie: proč se ikony nemalují, ale píší
Ikonopisci ikony nemalují, ale píší – vysvětlujeme, proč a jak pravoslavná tradice čte jejich symbolický jazyk barev, zlata a obrácené perspektivy.
Památkář o obnově chrámu sv. Michaela na Petříně
Národní památkový ústav dohlíží na obnovu chrámu sv. Michaela na Petříně. Architekt Ondřej Šefců popsal, čím je stavba unikátní a jak probíhala záchrana trámů.
Architekt Československého pravoslaví: příběh archimandrity Andreje
Legionář, dvakrát ženatý vdovec, malíř i stavitel téměř devadesáti chrámů – to všechno byl archimandrita Andrej. Jeho ostatky byly po čtyřiceti letech v hrobě nalezeny netlející.
Čtvrť čtyř vyznání: vratislavský prostor vzájemné úcty
Ve Vratislavi stojí čtyři chrámy čtyř různých vyznání pár set metrů od sebe. Jak vznikla Čtvrť čtyř vyznání, zvaná také Čtvrť vzájemné úcty, a proč dodnes funguje?
Znamenný zpěv a byzantská tradice liturgického zpěvu
Pravoslavná liturgie se v drtivé většině chrámů zpívá bez varhan i jiných nástrojů a bez vícehlasu, jak ho zná katolická mše. Odkud tato tradice pochází a proč se od západní tak liší?
Monastýr Dochiar: Athoský domov divotvorné ikony Rychleslyšící
Do Prahy míří věrná kopie ikony Rychleslyšící. Objevte bohatou historii monastýru Dochiar, jeho zázraky i slavný dokument Kde jsi, Adame?, který oslovil věřící napříč Českem.