Pravoslaví jednoduše: Proč má pravoslavný kříž tři břevna?
Foto SPN
Pravoslavný kříž se dvěma příčnými rameny a jedním šikmým břevnem, se vizuálně liší od kříže západního. Tato komplexní forma není náhodná, ale nese hluboký teologický a historický význam.
Tři břevna a jejich význam
Každé z příčných ramen kříže má specifický význam vztahující se k událostem ukřižování a křesťanskému učení:
Horní příčné břevno: Symbolizuje tabulku (titulus), kterou Pilát Pontský nechal připevnit nad hlavu Krista. Na ní byl nápis (obvykle ve třech jazycích) INRI – Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum (Ježíš Nazaretský, král Židovský). Toto břevno připomíná, že Kristus byl odsouzen jako král.
Střední (dlouhé) příčné břevno: Představuje samotné břevno, na kterém byly přibity Kristovy ruce. Symbolizuje oběť a spojení nebe se zemí.
Spodní šikmé břevno: Toto břevno, které je nejvíce odlišné, symbolizuje váhy spravedlnosti nebo podnožku Kristových nohou. Bývá zobrazeno šikmo proto, že symbolizuje volbu.
Šikmá podnožka odkazuje na dva zloděje ukřižované vedle Krista: Jeden konec směřuje nahoru (obvykle k pravé ruce Krista). Symbolizuje kajícího zloděje, který uvěřil v Krista a bylo mu řečeno, že ještě dnes bude v ráji. Šikmý směr nahoru symbolizuje jeho cestu k nebi skrze pokání.
Druhý konec směřuje dolů (obvykle k levé ruce Krista). Symbolizuje druhého zloděje, který se rouhal a nebyl ochoten činit pokání. Směr dolů symbolizuje jeho cestu do pekla.
Kříž tak vizuálně připomíná, že i v posledních okamžicích života si člověk volí mezi pokáním a zatvrzelostí. Symbolizuje svobodnou vůli a Boží soud.
Jednoduše řečeno
Pravoslavný kříž se třemi břevny není jen dekorace. Je to vizuální shrnutí teologie Ukřižování, které připomíná, že Kristus je Král, Spasitel a Soudce. Šikmé břevno je nejjasnější připomínkou toho, že naše spása závisí na naší osobní volbě a pokání.
Je důležité dodat, že v pravoslaví existuje celá řada forem křížů, které se mohou lišit teritoriálně. Kříž se šikmým břevnem je ale jedním z nejrozšířenějších a nejsnadněji rozpoznatelných symbolů východního křesťanství, proto jsme ho dnes rozebrali.
V minulém díle jsme vysvětlovali, proč v chrámu stojíme a téměř nikdy nesedíme.
Přečtěte si také
Blahodatný oheň: Největší zázrak pravoslavného křesťanství
Každý rok na Bílou sobotu sestupuje v jeruzalémském chrámu Božího hrobu tajemný oheň. Co o něm říkají prameny a tradice?
Velký pátek: Den, kdy svět zabil svého Vykupitele
Dnes pravoslavní věřící prožívají Velký pátek — den utrpení, nespravedlivého soudu a smrti Ježíše Krista na kříži.
Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?
Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.
Vjezd Páně do Jeruzaléma: Král na oslíkovi
V neděli 5. dubna slaví pravoslavní věřící jeden z největších svátků církevního roku — Vjezd Páně do Jeruzaléma, známý také jako Květná neděle. Co se tehdy vlastně stalo a co nám tento den říká dnes?
Lazarova sobota: Přítel Kristův a předzvěst Vzkříšení
Dnes slavíme Lazarovu sobotu — den, který stojí na prahu Svatého týdne a připomíná největší Kristův zázrak před Jeho utrpením.
Pravoslaví jednoduše: Proč mniši nosí černou a co mají na hlavě?
Černé roucho a vysoký klobouk bez krempy jsou nejvýraznějšími znaky pravoslavného mnišství. Černá barva je spojená se smutkem, ale v tomto případě jde o hlubokou duchovní symboliku.