Pomlázka: Lidový zvyk omlazení, nebo přežitek vyžadující diskuzi?
Velikonoční pondělí v českých zemích provází tradice pomlázky. Zatímco historie hovoří o symbolice zdraví, moderní průzkumy i anketa SPN ukazují, že vnímání zvyku se mění.
Včera vyrazily do ulic tisíce koledníků, převážně na venkově, ale i ve větších městech, s pletenými pomlázkami. Tradice, jejíž kořeny sahají prokazatelně až do 14. století, zůstává jedním z nejživějších projevů české lidové kultury. Jak však ukazují aktuální sociologické průzkumy a debaty akademiků, vnímání tohoto zvyku prochází v moderní společnosti proměnou.
Historické kořeny a symbolika omlazení
Výraz „pomlázka“ je odvozen od slova „omladit“. Podle lidové víry má šlehání čerstvými vrbovými pruty předat ženě sílu, zdraví a svěžest jarní přírody. Zajímavostí je, že podle některých historických pramenů nebyl zvyk původně striktně jednostranný, muži a ženy se často šlehali navzájem.
Jan Pohunek z Národního muzea v rozhovoru pro Czech Radio v roce 2018 uvedl, že ačkoliv jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, mnoho zvyků má předkřesťanský původ.
„...samotné Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem roku. Existuje však spousta pražských křesťanských tradic, které splynuly s těmi předkřesťanskými. (...) Další věcí je, že tradice se v průběhu času vyvíjejí a mění. Takže i když máme nějaký zvyk nebo tradici, nemůžeme říct: ‚Dobře, přesně takhle se to slavilo před 2 000 lety‘.“
Průzkum mezi ženami v České republice
Průzkum agentury NMS Market Research z loňského roku se zaměřil na to, jak Velikonoční pondělí prožívají ženy. Dle údajů 80 % českých žen šlehání nemá rádo. Téměř polovina z nich (49 %) zvyk dodržuje jen ze zvyku, přestože jim je nepříjemný.
Data z výzkumu odhalila i stinné stránky koledy: 44 % žen zažilo při pomlázce fyzickou bolest a 19 % pocit bezmoci nebo ponížení. Každá čtvrtá žena si navíc ze šlehání odnesla modřiny.
Zatímco u mladých mužů (generace Z) dosahuje obliba pomlázky až 64 %, u žen napříč generacemi zůstává postoj k tomuto zvyku spíše odmítavý. Průzkum také potvrdil, že do kostela se během Velikonoc chystá pouze 9 % populace, což naznačuje, že lidový folklór v sekulárním prostředí zcela převládl nad náboženským obsahem.
Slovensko: Náboženský rozměr a pozitivnější vztah k tradicím
Slovenský pohled na Velikonoce je v mnoha ohledech specifičtější. Podle výzkumu agentury Go4insight z roku 2019 (novější data jsem nedokázal najít) vnímá na Slovensku Velikonoce jako primárně náboženský svátek polovina populace, přičemž na východním Slovensku jsou to až dvě třetiny obyvatel. To se odráží i v návštěvnosti bohoslužeb, kam zamíří 44 % Slováků, což je v porovnání s Českou republikou výrazně vyšší číslo.
Zajímavým zjištěním je, že Slováci vnímají tradici „kúpačky a šibačky“ pozitivně, a to v 63 % případů. Kladné názory mírně převažují i mezi ženami, zejména u těch nad 30 let. Jedinou skupinou, kde je vnímání těchto zvyků spíše negativní, jsou mladé ženy ve věku 20–30 let. Regionálně je tato tradice nejoblíbenější na východním Slovensku, zatímco v Bratislavě má podporu nejnižší.
Anketa SPN
I já jsem se rozhodl provést svůj mini výzkum a poptal jsem se lidí z mé vesnice na jejich názor na tradici "pomlázky".
- Skupina dívek (12–14 let): „Tento rok jsme se rozhodly do ulic vyrazit i my. Přijde nám nefér, že kluci nás honí po vesnici a šlehají pomlázkou, ale pak, když je máme po dvanácté polévat vodou, tak se doma zavřou. A pak jim za to ještě máme něco dávat.“
- Pán s rodinou a obrovskou pomlázkou: "Tradice je to hezká a v dnešním světě je potřeba tradice udržovat. Holky samozřejmě nijak moc nebijeme, jen symbolické šlehání."
- Slečna z Ukrajiny (19 let): „Na Ukrajině jsem nic takového nezažila, Velikonoce mám spojeny hlavně s 'bitím vajec' a svěcením jídla v chrámu. Pomlázka je pro mě novinkou. Je to krásná tradice, která lidi propojuje, ale nechápu, proč to mohou dělat jen kluci. My se doma také šleháme vrbou, ale dělá to vždy někdo starší mladšímu, bez ohledu na pohlaví.“
Duchovní rozměr versus folklór
Z hlediska pravoslavné víry, jak jsme již dříve uváděli, zůstává prioritou posvátnost ratolestí a duchovní rozměr svátku, který by lidový folklór neměl přehlušit. Květná neděle a následný Strastný týden jsou dobou pokání a doprovázení Krista, nikoliv dny, které by měly být spojeny s působením bolesti či neúcty k bližnímu. Šlehejte se, ale tak aby to druhé nebolelo.
A co si myslíte o tradici šlehání pomlázkou vy? Napište nám do komentářů na Facebooku!
SPN dříve psal o Velkém pondělí: první krok na cestě ke Svaté Pasše
