Historie pravoslaví: Když se Řím a Konstantinopol začaly vzdalovat
Foto SPN
Zatímco Konstantinopol, Alexandria, Antiochie a Jeruzalém žily v politickém i kulturním světě Byzantské říše, Řím se ocitl v úplně jiné realitě. Po pádu Západořímské říše (476) zůstal papež v Itálii fakticky jediným pevným bodem mezi barbarskými kmeny. Tato izolace od zbytku Pentarchie začala psát nové dějiny.
Ztráta společného jazyka
Historie není jen o teologii, ale i o praktických věcech. Do 6. století se vzdělanci v Římě i Konstantinopoli domluvili řecky. Postupně se ale znalost řečtiny na Západě vytratila a Východ přestal rozumět latině. Patriarchové si přestávali rozumět nejen v jemných odstínech víry, ale i v dopisech. Vznikly dva světy, které sice sdílely stejnou liturgii, ale začaly o ní přemýšlet jiným způsobem.
Vzestup nové velmoci a spor o císaře
Zlomový historický moment nastal o Vánocích roku 800. Papež korunoval franckého krále Karla Velikého na císaře Římanů. Pro Konstantinopol to byl šok a urážka – císař mohl být podle tradice jen jeden a ten sídlil na Bosporu.
Na Západě se papež spojil s novou barbarskou velmocí, aby přežil. Na Východě to vnímali jako zradu původního systému Pentarchie a jednotné říše. Tento politický tah definitivně narušil rovnováhu „prvního mezi rovnými“. Západní císařství začalo prosazovat své vlastní teologické novinky (např. zmíněné Filioque), které východní patriarcháty nikdy neschválily.
Dědictví rozděleného světa
Pentarchie se začala měnit v „Tetrarchii“ (čtyřvládí) na Východě a osamocenou mocenskou pyramidu na Západě. Spory o to, kdo má komu velet, nebyly jen o egu biskupů, ale o dvou různých civilizacích, které se od sebe čím dál víc vzdalovaly. Cesta k roku 1054 a definitivnímu rozkolu byla vydlážděna staletími nedorozumění a odlišného politického vývoje.
Historické ponaučení: Pravoslaví si díky tomuto vývoji zachovalo původní konciliární model, zatímco na Západě izolace vedla k vytvoření centralizované monarchie, kterou dnes známe jako Vatikán.
V minulém díle jsme se věnovali, a vysvětlili jsme si, proč v pravoslaví neexistuje jeden univerzální vládce církve.
Přečtěte si také
Zvěstování přesvaté Bohorodice: počátek našeho spasení
Velký svátek připomíná chvíli, kdy Bohorodice přijala Boží vůli a otevřela cestu vtělení Krista.
Historie pravoslaví ve 2 minutách: Pád Jeruzaléma a zánik starého světa
Rok 70 n. l. se stal pro osud rané církve největším zlomem. Zničení jeruzalémského chrámu římskými vojsky definitivně oddělilo křesťanství od jeho židovských kořenů.
Pravoslaví jednoduše: Co je to „Svatá Hora Athos“ a proč tam nesmí ženy?
Poloostrov Athos v Řecku je jediným místem na světě, kde se zastavil čas před tisíci lety. Tato autonomní mnišská republika pod správou konstantinopolského patriarchátu je domovem dvaceti velkých monastýrů a tisíců mnichů.
Životy svatých: Svatý apoštol Petr – od rybářské sítě k „bránám pekelným“
Vracíme se k postavě galilejského rybáře Šimona, kterému Kristus dal jméno Petr (Skála). Stal se prvním z dvanácti apoštolů a základním kamenem, na němž byla vybudována Církev.
Historie pravoslaví ve 2 minutách: První století církve
Raná církev se po Jeruzalémském sněmu rozrostla do sítě komunit. Z Jeruzaléma se těžiště víry přesunulo do syrské Antiochie, kde učedníci poprvé získali jméno, které dnes zná celý svět.
Historie pravoslaví: Prvních 20 let církve a rozptýlení apoštolů
První dvě desetiletí po Nanebevstoupení Páně bývají vnímána jako mlhavé období. Církev tehdy tvořila hrstka věřících v nepřátelském prostředí. Přesto právě tato doba určila tvář církve na další tisíciletí.